Pokud rádi chodíte do lesa na houby, možná jste již narazili na zvláštní kadeřavou houbu, která parazituje na kmenech stromů. Jedná se o kotrč, který sice může působit nebezpečným dojmem, ale ve skutečnosti je velmi chutný. Prozradíme, kde hledat kotrč kadeřavý, jak přesně vypadá a jak jej odlišit od ostatních druhů, které jsou v našich končinách mnohem vzácnější.
Co jsou kotrče?
Kotrč (latinsky Sparassis) je rod chorošovitých hub, které jsou nápadné svou příjemnou vůní a keříčkovitým vzhledem. Na první pohled tak mohou připomínat třeba hlavičku květáku, mořskou houbu nebo lidský mozek. Dalším charakteristickým znakem těchto hub je pak skutečnost, že žijí jako saproparazité na kořenech různých stromů.
Jednotlivé kotrče se navzájem liší svou velikostí, ale i barvou, která může být bílá, smetanová, béžová nebo třeba nahnědlá. Čím jsou starší, tím pak bývají dužnatější a zároveň získávají výraznější hnědý odstín. Navíc patří mezi houby jedlé a díky jejich osobitému vzhledu si je s žádným jedovatým druhem nespletete. Nemusíte se tedy bát, že by došlo k nějaké nebezpečné záměně.
Druhy kotrčů
V současné době se na našem území můžete setkat se třemi různými druhy kotrčů, které parazitují na různých stromech. Existuje ovšem i řada dalších druhů, na které je možné narazit při návštěvě některých zahraničních destinací. Obecně pak mykologové rozlišují například následující houby:
- kotrč kadeřavý (Sparassis crispa),
- kotrč Němcův (Sparassis nemecii),
- kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa),
- Sparassis brevipes,
- Sparassis cystidiosa,
- Sparassis foliacea,
- Sparassis latifolia,
- Sparassis miniensis,
- Sparassis radicata,
- Sparassis simplex,
- Sparassis spathulata,
- Sparassis tremelloides.
První z výše jmenovaných kotrčů je poměrně častý a lidé, kteří se houbaření věnují, jej rádi sbírají (vyskytuje se na území Evropy i Severní Ameriky). Následující dva druhy jsou v našich lesích spíše vzácné, ale stále se s nimi při troše štěstí můžete setkat. Zbývající houby u nás však nenajdete, ačkoliv třeba druh Sparassis radicata je hojně rozšířený na západě severoamerického kontinentu.
Kotrč kadeřavý
Kotrč kadeřavý (latinsky Sparassis crispa) je chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje na kořenech jehličnatých stromů. Nejčastěji se jedná o borovice, ale najdete ho také u smrků, modřínů nebo douglasek. Vytváří zde velké nepravidelné plodnice, způsobuje hnilobu živého dřeva, která může postupovat až do třímetrové výšky, a živí se saprofyticky.
Jelikož tyto kotrče většinou vyrůstají na stejných místech po dobu několika let, je dobré si zapamatovat, kde jste danou houbu našli, abyste se pro úlovek mohli vrátit i v příštím roce. Pro své charakteristické vlastnosti si navíc kotrč kadeřavý získal také řadu lidových pojmenování, kam patří například beranice, beranička, borová kotrč, diviš, strapáč, trapáč nebo vořešník.
Jak poznat jedlý kotrč kadeřavý?
Podle mykologů je kotrč houba, jejíž plodnice průměru dosahuje velikosti 10 až 30 centimetrů (někdy ovšem dokonce až 40 centimetrů) a může vážit klidně i několik kilogramů. Typicky mívá kulovitý nebo podlouhle oválný tvar, je keříčkovitě uspořádaná a tvoří ji mnoho rozvětvených plochých větviček, které jsou na konci kadeřavé. Při pohledu zdálky proto připomíná hlávku květáku.
Na bázi plodnice kotrče kadeřavého vyrůstá ze silného a hluboce kořenujícího bělavého třeně, který je ponořený v půdě. Ten se pak přímo u země rozděluje na velké množství silnějších větví, které se dále dělí až směrem k plochým větévkám v horní části plodnice. Jejich povrch bývá výrazně zvlněný a zkroucený, přičemž na okrajích můžete pozorovat drobné zoubky nebo roztřepení.
Tato kadeřavá houba se v mládí vyznačuje bělavou nebo krémovou barvou, která postupně žloutne a později přechází do okrově hnědé. Jednotlivé větvičky bývají na okrajích a hranách tmavší, zatímco vnitřek plodnice mívá spíše bledší odstín. Dužnina silnějších větví je pak většinou trochu tuhá a voskovitá, ale větvičky zůstávají křehké, lámavé a částečně chrupavčité.
Výtrusorodá vrstva známá jako hymenium se vytváří hlavně na spodní straně plochých konců větviček. Výtrusný prach potom mívá v případě kotrče kadeřavého světle okrovou barvu a samotné výtrusy jsou světle žluté nebo dokonce bezbarvé. Co se týče dalších vlastností, bývají elipsoidní, tenkostěnné a hladké.
Kde roste kotrč kadeřavý?
Pokud vás tato houba zaujala a rádi byste se s ní blíže seznámili, jistě přemýšlíte, kde byste na ni mohli narazit. Kotrč kadeřavý se objevuje zhruba od července do října, ale není u nás příliš hojný. Roste ve starších jehličnatých lesích, kde dělá společnost převážně borovicím. Můžete ho ovšem najít také v blízkosti jiných stromů, jako jsou smrky, modříny a douglasky.
Jedlá houba kotrč kadeřavý tedy vyrůstá hlavně v borových lesích nebo u jednotlivých stromů, a to v nížinách i horských oblastech. Typicky se objevuje třeba u paty kmene borovice nebo na borovicovém kořenu, který může být zanořený v zemi, ale i vystouplý na povrch. Kromě toho pak může parazitovat i na padlém trouchnivějícím kmeni, na pařezu nebo na složeném dřevě. Někdy proto způsobuje velké škody.
Kotrč kadeřavý záměna
Vzhledem k charakteristickému keříčkovitému vzhledu, díky němuž kotrče připomínají květák či lidský mozek, byste si je neměli splést se zástupci žádného jiného rodu hub. Lidé si ovšem mohou mezi sebou poplést jednotlivé druhy kotrčů, které rostou na stejném území. Někdy se tedy může stát v rámci rodu kotrč záměna, ale není to nebezpečné, protože všechny kotrče rostoucí u nás jsou jedlé.
Kotrč kadeřavý na první pohled připomíná kotrč Němcův a kotrč štěrbákový. Zatímco v prvním případě je možné pozorovat zkroucené a střapaté větvičky, další dva zmiňované druhy je mají o něco tlustší, širší a na okrajích spíše rovné. Kromě toho se liší také rozšíření těchto hub, kdy kotrč Němcův roste hlavně pod jedlemi a kotrč štěrbákový především pod buky a duby.
Občas si pak mohou lidé kotrč splést i s jinými druhy hub, které připomínají tvarem mořskou houbu, nemají lupeny ani rourky a parazitují na stromech nebo hnijícím dřevě. Sem patří hlavně kuřátka, kuřátečka nebo korunokyjka svícnovitá, která vypadá trochu jako mořský korál. Tyto záměny nicméně nejsou příliš časté.
Kotrč kadeřavý recepty
Jak připravit kotrč kadeřavý, pokud se vám ho podaří v lese najít? Ačkoliv si spousta lidí myslí, že je kotrč jedovatý, ve skutečnosti jde o jedlou houbu, kterou si mnozí lidé pochvalují pro její příjemnou oříškovou či kořenitou vůni a skvělou chuť. Před konzumací byste však měli kotrč dostatečně očistit, protože jednotlivé záhyby mohou obsahovat různé nečistoty nebo třeba jehličí.
Jak se čistí kotrč? Nejprve byste měli houbu rozříznout na menší kousky a důkladně ji zkontrolovat, abyste zjistili, jak moc je plodnice znečištěná. Špatnou část případně odřízněte a zbytek ponechte někde ve stínu (například na balkoně), aby z houby postupně vylezl hmyz, který se zde zabydlel. Buďte ale opatrní, protože je kotrč velmi křehký.
Následně si vezměte větší misku se studenou vodou, přidejte malé množství soli a kotrč ponořte dovnitř. Takto jej nechte macerovat zhruba po dobu 30 minut, což by mělo zlikvidovat nečistoty a zbývající hmyz. Zároveň by však namáčení danou houbu nemělo zbavit její příjemné chuti. Pak už stačí kotrč jen vyjmout z vody, rozkrojit jej na požadovanou velikost a odstranit zbytky špíny.
Co se týče oblíbených receptů z kotrče kadeřavého, lidé nejčastěji připravují nepravou dršťkovou polévku, chutný houbový guláš, kotrčové karbanátky nebo třeba smažené kousky v těstíčku či trojobalu. Kromě toho je populární také nakládaný kotrč do octa či sušený kotrč, která získáte tak, že zavěsíte části plodnic na provázek a necháte je schnout na vzdušném místě.
Jestliže přemýšlíte, jak dlouho vydrží kotrč a jak tuto houbu skladovat, máme pro vás dobrou zprávu. Kotrč totiž nebývá červivý a nehnije, takže v lednici nebo třeba ve sklepě vydrží klidně i týden. Můžete ho tedy konzumovat po částech a není nutné jej najednou zpracovat celý.
Kotrč kadeřavý výkup
Pokud patříte ke zdatným houbařům a každoročně nacházíte velké množství kotrčů, můžete si tímto způsobem dokonce přivydělat. Kotrč kadeřavý totiž patří mezi hojně poptávané houby, které je možné nabídnout třeba přímo do restaurací. Cena kotrče kadeřavého za kilogram je pak samozřejmě různá, ale obvykle se pohybuje v řádech stovek až tisíců korun (asi 400 až 1800 korun). Důležité ovšem je, aby byla houba zdravá a čerstvá.
Jaké má kotrč kadeřavý léčivé účinky?
Ačkoliv se kotrč kadeřavý vyznačuje především zajímavým vzezřením a skvělou chutí, k jeho přednostem patří také léčivé vlastnosti. Má antibakteriální a protiplísňové účinky, podporuje fungování imunitního systému, pomáhá s hojením ran a může mít příznivý vliv také na pokožku. Navíc obsahuje látku s názvem 1,3-beta-D-glukan (SCG), která má prokazatelný protirakovinný efekt.
Kotrč kadeřavý pěstování
Ve vhodných podmínkách je možné kotrč vypěstovat i na vlastní zahradě nebo ve vlastním lese. Potřebovat k tomu budete starší borovici, padlý strom nebo čerstvě pokácený pařez. Od kořenů pak budete muset odhrnout zeminu, poté na toto místo uložit sadbu kotrče, vše opět zakrýt a pravidelně zalévat. Pokud ale takto chcete získat velké množství hub a přemýšlíte, jak rychle roste kotrč, který podobným způsobem vysadíte, mějte na paměti, že to může trvat klidně i několik let.
Kotrč Němcův
Kotrč Němcův (latinsky Sparassis nemecii) je chorošovitá houba, která má typický keříčkovitý tvar a parazituje hlavně na kořenech jedle. Stejně jako v předchozím případě je i tento kotrč jedlý, ale je mnohem vzácnější. Vyrůstá od srpna do října, na našem území však není příliš častý. Proto je zařazen mezi ohrožené druhy podobně jako kotrč štěrbákový a neměli byste ho sbírat.
Plodnice tohoto kotrče jsou kulovité, mají bělavé lupínky a nejsou tak zkadeřené jako v případě běžnějšího kotrče kadeřavého (spíše jen zvlněné). Co se týče velikosti, jejich průměr může dosáhnout až 35 centimetrů. Barva plodnic je pak většinou krémová až světle okrová, přičemž v čerstvém stavu bývají jednotlivé větvičky na okrajích maličko bělejší než na zbývající ploše.
Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!
Jaké druhy kotrčů existují?
Kotrče jsou chorošovité houby keříčkovitého vzhledu, které připomínají hlavičku květáku nebo lidský mozek. Parazitují na kořenech různých druhů stromů a vyznačují se příjemnou vůní i chutí. U nás roste kotrč kadeřavý, kotrč Němcův a kotrč štěrbákový, přičemž poslední dva patří k ohroženým druhům. Kromě toho existuje ale třeba i druh Sparassis radicata, který hojně roste v Americe.
Kde roste kotrč kadeřavý?
Kotrč kadeřavý je chorošovitá houba, která vytváří velké nepravidelné plodnice dorůstající v průměru do velikosti 10 až 30 centimetrů. Má keříčkovitý vzhled a v mládí bělavou či krémovou barvu. Nejčastěji přitom parazituje na kořenech borovic, na padlých kmenech nebo na pařezech a najdete ho tedy převážně v borových lesích. Může ale vyrůstat také u modřínů či smrků.
Jaké má kotrč kadeřavý využití?
Kotrč kadeřavý se vyznačuje svou příjemnou oříškovou nebo kořenitou vůní a také skvělou chutí. Právě z toho důvodu se hojně používá jako základ oblíbených houbových receptů. Lidé si z něj nejčastěji připravují nepravou dršťkovou polévku a houbový guláš nebo jej nakládají a suší. Kromě toho má však i antibakteriální a protiplísňové účinky a řadu dalších léčivých vlastností.
Jak poznat jedlý kotrč Němcův?
Kotrč Němcův je chorošovitá houba velice podobná běžnějšímu kotrči kadeřavému. Má keříčkovitý tvar, jeho plodnice jsou kulovité a barva bývá krémová nebo světle okrová. Bělavé lupínky nicméně nebývají tak zkadeřené jako u známější varianty, která na našem území roste. Navíc je nutné pamatovat na to, že jde o ohrožený druh, který by lidé neměli sbírat.