Jak pěstovat a prořezávat Kdouloň?

Chtěli byste si na zahradu vysadit ovocný strom, který na území České republiky není příliš rozšířený? V tom případě by vás mohla zaujmout kdouloň obecná, jejíž žluté aromatické plody se používají k přípravě marmelád a dezertů. Prozradíme, jak zvládá kdouloň pěstování v našich podmínkách, jaké stanoviště je pro ni ideální a jak často se kdouloně prořezávají.

Co je kdouloň?

Pod názvem kdouloň obecná (Cydonia oblonga) se ukrývá strom či keř dorůstající zhruba do výšky 6 metrů, který je jediným zástupcem rodu kdouloň (Cydonia). Tato dřevina se pěstuje hlavně kvůli plodům, které si našly využití v kuchyni nebo v kosmetickém průmyslu, ale zároveň se používá jako podnož pro jiné druhy ovoce nebo jako základ okrasných živých plotů.

Pokud se chcete pustit do pěstování kdouloně, jistě také přemýšlíte nad tím, jaký konkrétní kultivar zvolit, aby se této ovocné dřevině u vás na zahradě co nejlépe dařilo. K dispozici přitom máte velké množství různých druhů, které se liší svým vzhledem a plodností, ale také velikostí, tvarem i chutí aromatických plodů.

Jaké má kdouloň odrůdy?

• Kdouloň VRANJA,
• Kdouloň CHAMPION,
• Kdouloň LUDOVIC,
• Kdouloň PORTUGAL,
• Kdouloň REAS MAMUT,
• Kdouloň LESKOVAČKA,
• Kdouloň ANGERSKÁ,
• Kdouloň KANSENKO.

Pokud jde o kulturní druhy kdouloně, rozlišujeme dřeviny s jablkovitými plody (Cydonia oblonga subsp. Maliformis) a dřeviny s hruškovitými plody (Cydonia oblonga subsp. Pyriformis). Zatímco kdoule jablkovitého typu bývají velice aromatické a mají spíše tvrdší a sušší dužinu, kdoule hruškovitého typu jsou o něco měkčí, ale zároveň mají méně výraznou chuť.

Výběr stanoviště

Při výběru toho nejlepšího stanoviště, kam vysadit osamocenou kdouloň nebo kde vytvořit kdouloňový sad, byste měli vzít v potaz stejné faktory jako při výsadbě dalších ovocných stromů. Jelikož jsou kdouloně teplomilné, nejlépe jim vyhovují oblasti s vyššími teplotami, kde se pěstují také broskvoně nebo meruňky. Ideální je stanoviště na jižní straně pozemku (na plném slunci).

Pokud jde o vhodné podmínky, na výživu má kdouloň podobné nároky jako jabloně a hrušně. Nejlépe se jí bude dařit v dobře propustné, humózní půdě, která je dobře zásobená všemi potřebnými živinami a mírně kyselá. Velmi špatně naopak snáší zeminu s vysokým obsahem vápníku, kde trpí žloutnutím listů (chloróza) kvůli nedostatku přijatelného železa.

Pěstování kdouloně

Jestliže se chcete pustit do pěstování kdouloní, jistě vás potěší, že tyto dřeviny nejsou příliš náročné. Obvykle se vysazují na podzim, a to takovým způsobem, aby kolem sebe měly dostatek prostoru. Pokud se například chystáte vytvořit kdouloňový sad, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být zhruba 4 až 5 metrů.

Kdouloně můžete pěstovat standardně jako keře, ale díky štěpování na podnož vám v zahradě porostou i jako stromy. Pro výsadbu se přitom skvěle hodí dvouleté štěpovance, z nichž se později pěstují zákrsky s korunou o 3 až 4 větvích. V prvních letech pak kdouloň roste velice rychle, ale jakmile začne plodit chutné kdoule, její růst se výrazně zpomalí.

Jelikož tyto dřeviny koření mělce, je dobré jim při sadbě opatřit oporu. Díky tomu budou dobře prospívat a nepříznivé počasí je nijak neohrozí. Kořeny kdouloní jsou navíc citlivé na namrznutí, a proto je dobré k nim během podzimních měsíců nahrnout zeminu nebo je pokrýt větší vrstvou kompostu či shrabaným listím.

Na vláhu kdouloň není příliš náročná a plně se spokojí se srážkami, jejichž množství se pohybuje kolem 550 milimetrů. Dokáže zvládnout i dlouhodobější sucha, ale během letních měsíců je dobré rostlinu čas od času zalít. Pokud však o ni nechcete přijít, nikdy ji nepřelévejte, protože kořeny kdouloně nesmí stát dlouho ve vodě.

Hnojení kdouloně

Ve větších kdouloňových sadech se každoročně používají statková hnojiva, která zajistí, že stromy budou dobře plodit, aniž by způsobila jejich nadměrný růst. Někteří pěstitelé pak využívají také průmyslová hnojiva s obsahem draslíku a kyseliny fosforečné. Chcete-li hnojit kdouloně na vlastní zahradě, vybírejte pouze hnojiva s nízkým obsahem dusíku. V opačném případě by došlo k nadměrnému růstu, a to na úkor plodnosti.

Řez kdouloně

V prvních letech po výsadbě kdouloně se provádí výchovný řez pro zapěstování dostatečně pevných kosterních větví. Později stačí korunu pouze prosvětlovat a udržovat ji v takovém stavu, který je žádoucí. Výhony se většinou nezkracují, jelikož kdouloň nejvíce kvete a plodí právě na jejich koncích. Pokud je úroda nižší, je vhodné vyzkoušet také zmlazovací řez (zhruba jednou za 5 let).

Jak množit kdouloně?

Existuje několik různých způsobů, jak kdouloně rozmnožit, a to konkrétně očkováním, řízkováním, hřížením nebo roubováním na kořeny. Nejčastěji se používá první způsob, přičemž někteří zkoušejí také pěstování kdouloní ze semen, což je ovšem náročnější. Problém také spočívá v tom, že rostlina pak nezíská vlastnosti mateřské kdouloně.

Pokud si chcete vypěstovat úrodu kvalitního ovoce, mějte na paměti, že ho získáte pouze z ušlechtilých odrůd. Běžné semenáčky (ač z kvalitních plodů) i typové podnožové kdouloně často přinášejí pouze drobné kdoule s tvrdou dužinou, na kterých si tolik nepochutnáte. Z toho důvodu se ušlechtilé odrůdy roubují na vegetativně množenou kdouloň nebo na kdoulový semenáček.

Kdouli je ovšem možné úspěšně očkovat také na semenáčky plané hrušně nebo třeba na hloh. Chcete-li tuto rostlinu pěstovat jako keř, můžete vyzkoušet i hřížení nejníže položených výhonů, čímž získáte pravokořenné rostliny. Mezi pěstiteli je ovšem používané také množení kdouloní pomocí dřevitých řízků.

Choroby a škůdci

Na našem území kdouloně obvykle žádnými chorobami ani škůdci netrpí, a proto se o ně zvládne postarat i začátečník. Jsou ovšem náchylné k bakteriální spále růžovitých ze Severní Ameriky, která způsobuje vadnutí a odumírání květů, listovou spálu, spálu plodů, usychání vegetačních vrcholů a odumírání větví. Pokud je pak podzim mimořádně vlhký, na plodech se v některých případech může objevit monilióza.

Sklizeň plodů

Do plodnosti kdouloně vstupují poměrně brzy. První květy by se na stromě měly objevit již během druhého roku po výsadbě, a to zhruba od poloviny května do začátku června, což je pozitivní, jelikož je pak nemohou ohrozit jarní mrazíky. Rostlina je samosprašná a začíná plodit třetím až pátým rokem.

Plody se objevují na loňských letorostech, dozrávají na podzim a sklízejí se v průběhu října nebo začátkem listopadu, ovšem ještě před příchodem prvních mrazů. Že jsou opravdu zralé, poznáte podle jejich pronikavé vůně. Nemusíte se přitom bát, že by byly během podzimních měsíců již příliš měkké, jelikož si i v době zralosti zachovávají svou pevnou strukturu.

Kdouloň prodej

Pokud vás kdouloně zaujaly a chtěli byste si tuto dřevinu také pořídit, jistě přemýšlíte, kde se dá sehnat a kolik vás to bude stát. V zahradnictvích jsou většinou k dostání prostokořenné stromky či kontejnery, jejichž cena se odvíjí od velikosti sazenice. Kdouloně ale samozřejmě můžete zakoupit také na internetu, kde se cena pohybuje v řádu několika stovek korun.