Pěstování kaštanů

Jakmile člověk jednou ochutná jedlé kaštany, většinou jejich kouzlu naprosto propadne. Pokud i vás uchvátila tato netradiční pochoutka, jistě teď přemýšlíte, zda by bylo možné zajistit si její přísun také pomocí vlastních zdrojů. Prozradíme, jak zvládá jedlý kaštan pěstování v našich podmínkách, kdy se provádí výsadba kaštanovníku a na jaké choroby či škůdce byste si měli dát dobrý pozor.

Jak poznat kaštanovník jedlý?

Kaštanovník jedlý, který můžete znát také jako kaštanovník setý je opadavý listnatý strom z čeledi bukvovité. Jeho borka je v mládí hladká a olivově hnědá, později se však mění na hnědošedou a bývá výrazně rozpukaná. Listy jsou střídavě postavené, krátce řapíkaté, mají tvar podlouhlé elipsy a pilovité okraje. Vrchní strana má lesklou tmavě zelenou barvu, spodní je spíše světlejší.

Podle odborníků je jedlý kaštan strom, který je samosprašný, ale v ideálním případě by měl mít i druhého opylovače. Při pěstování samostatných stromů totiž existuje riziko výskytu hluchých plodů. Květy kaštanovníku jsou jednodomé a jednopohlavné. Jedná se o přímé nebo málo převislé jehnědy, které dosahují délky až 15 centimetrů a objevují se od května do června.

Co se týče charakteristických plodů, jde o tmavě hnědé a lesklé nažky, které pěstitelé označují jako kaštany nebo maróny. Vyskytují se v pichlavém obalu, který praská čtyřmi švy. U planých odrůd kaštanovníků jsou tyto plody spíše menší (lesní kaštany), v případě šlechtěných kultivarů mohou být ale poměrně velké.

Odrůdy kaštanovníku

Když lidé hovoří o kaštanovníku, většinou si představují vzrostlou dřevinu, která se vysazuje v parcích nebo alejích. Takový strom pak běžně dorůstá do výšky 20 až 25 metrů, má velmi širokou vejčitou korunu a tloušťka jeho kmene někdy dokonce přesahuje 2 metry. Dnes ale existují i speciálně vyšlechtěné varianty, které jsou přizpůsobené pěstování na zahradě a dorůstají maximálně 10 metrů.

Na českém trhu je dostupná řada šlechtěných odrůd, které se štěpují na semenáče kaštanovníku setého. Na rozdíl od klasických kaštanovníků, u nichž se prvních plodů dočkáte nejdříve za 10 let, mohou tyto variety plodit již čtvrtým nebo pátým rokem po výsadbě. Jejich koruny jsou méně rozložité a bez obav je proto můžete vysadit na svou zahradu.

Oblíbené odrůdy kaštanovníku setého:

  • kaštan jedlý Volou,
  • jedlý kaštan Lyon,
  • jedlý kaštan Maraval,
  • jedlý kaštan Marsol,
  • jedlý kaštan Marigoule,
  • jedlý kaštan Migoule,
  • jedlý kaštan Vignols,
  • kaštan jedlý Voliotika,
  • kaštan jedlý Sweet Dreams,
  • kaštanovník setý Variegata.

Jednou z poměrně často pěstovaných odrůd je kaštan jedlý Bojar. Jde o středně raný kultivar mohutného vzrůstu, pro nějž je typická válcovitá koruna. Plodnost je v tomto případě velká a pravidelná, přičemž úrody se dočkáte začátkem října. Nejlépe se bude tomuto kaštanovníku dařit v teplejších oblastech. Na větších zahradách se pak dá využít jako okrasná dřevina.

Oblíbený je také jedlý kaštan Mistral, který patří mezi pozdní odrůdy. Tento kultivar vytváří košatou, kulovitou a poměrně řídkou korunu, plodí později, ale úroda bývá bohatá a pravidelná. Na kaštany si nicméně budete muset počkat až do konce října nebo začátku listopadu. Má rád spíše teplejší místa a v horských či podhorských oblastech vyžaduje chráněná stanoviště.

Mezi často prodávané odrůdy kaštanovníku jedlého se pak řadí také slovenský kultivar Marcus, který je vhodný i do vyšších poloh kolem 600 metrů nad mořem. Plody této odrůdy jsou poměrně velké a ve vhodných podmínkách se začínají objevovat zhruba kolem pátého roku po výsadbě. Pokud ale tento kaštanovník chcete pěstovat ve vyšších polohách, budete si na plody muset počkat zhruba 8 let.

Jak pěstovat kaštanovník jedlý?

Pokud vás nadchly pečené kaštany, které jste ochutnali na vánočních trzích, nebo recepty z jedlých kaštanů, jejichž chuť vám dodnes nedá spát, jistě byste rádi věděli, jak zvládá kaštan jedlý pěstování v našich podmínkách a co je nutné této dřevině zajistit. Nejprve je třeba poznamenat, že se kaštanovník setý na našem území dá pěstovat dvěma různými způsoby.

Prvním z nich je samozřejmě pěstování jedlých kaštanů ze semen, která je nutné stratifikovat, což znamená, že musí přejít mrazem. Obvykle se tedy vysévají na jaře, ale můžete to vyzkoušet klidně i na podzim po sklizni. V takovém případě ovšem budete muset chránit vyseté kaštanovníky před hlodavci a ptáky. Důležité je pak zvolit vhodné trvalé stanoviště, protože kaštanovníky mají mohutný kořen a přesazování není snadné.

Vzhledem k tomu, že semenáče začínají plodit teprve za 15 až 20 let po výsevu, lepší volbou jsou pro jedlý kaštan sazenice. Jedná se o šlechtěné odrůdy, které se štěpují na semenáče kaštanovníku setého. Jejich značnou výhodou je skutečnost, že začínají plodit mnohem dříve, úroda je obvykle bohatá a plody jsou velice kvalitní.

Vhodné pěstební podmínky

Ačkoliv jsou naše klimatické podmínky jiné než na místech, kde se kaštanovníky pěstují ve velkém, dají se tyto dřeviny v České republice poměrně úspěšně vysazovat, protože vyšlechtěné odrůdy kaštanovníku setého bývají značně přizpůsobivé. Nejlépe se těmto stromům přitom daří v nížinách a bohatou úrodu si každoročně chválí pěstitelé ve vinorodých oblastech.

Pro pěstování kaštanovníku setého jsou vhodné hluboké kypré půdy s vysokým obsahem fosforu a draslíku, jejichž kyselost (pH) by se měla pohybovat v rozmezí od 5 do 5,6. Pozor si ovšem dejte na aktivní vápenec, na který je kaštanovník obzvláště citlivý. Důležitým faktorem je pak i dobrá propustnost půdy, jelikož v těžkých a vodou obohacených jílovitých zeminách dochází k rychlému šíření chorob a hniloby.

Na našem území se mohou kaštanovníky potýkat s pozdními mrazíky, a proto byste měli mladé stromky dostatečně chránit jutou. Pozor si dejte také na silné sluneční paprsky, které na jaře způsobují pukání nebo praskání kůry na kmeni, kudy by dovnitř mohla proniknout infekce nebo houbová choroba. Mladé stromky je pak nutné chránit také před okusem zvěří.

Při vysazování do vyšších poloh je dobré zvolit raději závětrná místa. Kaštanovník totiž nemá rád mrazíky, náhlé změny teploty ani vysušování půdy, k němuž dochází především během horkých letních dnů. V ideálním případě byste pro něj měli najít stanoviště, kde průměrná roční teplota přesahuje 7 °C a úhrn srážek je vyšší než 550 milimetrů.

Jedlý kaštan výsadba

Kaštanovníky se prodávají jako prostokořenné stromky (bez kontejneru), které nemají pevný kořenový bal. Nešetřete proto dobrou zeminou ani dostatečnou zálivkou a na dno použijte rašelinu nebo zeminu pro jehličnany. Mějte také na paměti, že kaštanovník kolem sebe potřebuje dostatečný prostor a neměl by se vysazovat v zástinu jiných dřevin. Z důvodu kvalitního opylení byste navíc na jednom místě měli vysadit alespoň dva kaštanovníky.

Pokud jste si pro pěstování vybrali kaštanovníky ve formě sazenic, doporučené rozestupy by se měly pohybovat v rozmezí od 10 do 15 metrů. Když to však vaše zahrada dovolí, raději volte pokaždé větší vzdálenost. Jestliže se chystáte kaštanovníky pěstovat ze semene, pěstitelé doporučují vysazovat stromy zhruba 15 metrů od sebe. U roubovanců stačí menší vzdálenosti, protože jejich koruny nebývají tak rozložité.

Kaštanovník jedlý přijímá živiny prostřednictvím mykorhirzních hub, které jsou schopné zprostředkovat přenos důležitých látek na kořenové soustavě. Při výsadbě byste proto měli tyto houby kaštanovníku zajistit. Toho lze docílit buď přirozenou cestou, kdy stromku dopřejete kýbl bukové hrabanky, nebo uměle, například pomocí přípravku jménem ECTOVIT.

O mladé stromky byste se měli v prvních letech po výsadbě dobře starat. Dokud kořenová soustava nezasahuje dostatečně hluboko, je nutné během parných a suchých dnů provádět dostatečnou zálivku. Ačkoliv kaštanovníky dokáží snést teploty až kolem -27 °C, přes zimu se mladé kmínky raději obalují jutou. Hnojení se provádí běžně dostupnými hnojivy podobně jako u ovocných stromů. Na jaře se aplikují hnojiva s vyšším obsahem dusíku, na podzim zase ta s vyšším obsahem fosforu.

Během roku pěstitelé doporučují kaštanovník zhruba 3x až 4x okopat, a to po dobu prvních 4 až 6 let. Kolem sazenic pak můžete umístit také posekanou trávu, pod níž se drží vlhkost, díky čemuž stromek lépe prosperuje. Ačkoliv během prvních let vyžaduje kaštanovník v průběhu horkých letních dní dostatečnou zálivku, později už nemusíte strom zalévat, protože bude již hluboko zakořeněný.

Jedlý kaštan řez

Nejlepším tvarem pro pěstování kaštanovníku je vysokokmen s přirozeně rostoucí korunou. Kromě toho je ale samozřejmě možné pěstovat tyto dřeviny také v keřovité formě, která je vhodná hlavně pro okrasné účely. Zvolíte-li první možnost, průběžně řežte postranní obrost tak, aby první větve nasedaly na kmínek ve výšce zhruba 160 až 170 centimetrů.

Malé semenáčky se třetí rok po výsadbě na jaře seřezávají zhruba o 10 až 15 centimetrů, během čtvrtého roku je pak výhony dobré zakrátit zhruba o třetinu. Pokud se chcete pustit do úpravy rozložité koruny kaštanovníku, ponechte 4 nebo 5 kosterních větví společně s terminálem a jednotlivé výhony zkraťte o tři čtvrtiny jejich délky takovým způsobem, aby terminál kosterní větve mírně přesahoval.

Dále se provádí také letní řez, kdy je vhodné odstranit všechny nadbytečné a zahušťující letorosty. Prostřednictvím tohoto řezu pak vytvoříte základní tvar koruny, který stačí během následujících let udržovat prosvětlovacím řezem. Ten slouží k odstranění veškerých příliš zahušťujících, poškozených a suchých větví.

Kaštanovník jedlý: choroby a škůdci

Pokud jste se pustili do pěstování této dřeviny, jistě vás zajímá, jestli ohrožují jedlý kaštan nemoci, a zda byste se měli bát, že stromek po výsadbě napadnou nějací škůdci. Kaštanovník jedlý je hostitelem velkého množství hub. Většina z nich žije spíše na odumřelých částech dřeviny nebo představuje fakultativní parazity, kteří vyhledávají oslabené stromy a nemají velký hospodářský význam.

Na mladých kaštanovnících nicméně mohou parazitovat houby, které mají na svědomí vadnutí listů, tvorbu nevzhledných skvrn a zasychání výhonů, což může způsobit úhyn stromků. Pokud ovšem správně ošetříte kaštanovníky prostřednictvím fungicidních přípravků, nemusíte se těchto hub příliš obávat.

Mezi nejnebezpečnější patogenní druhy v tomto případě patří Cryphonectria parasitica, která způsobuje rakovinu kůry neboli korovou nekrózu kaštanovníku. Jejím vlivem dochází ke žloutnutí, hnědnutí a usychání listů, přičemž strom uvadá od vrcholu koruny. V kůře větví a kmenu vznikají červenohnědé léze, dochází k podélnému popraskání a napadená větev později odumírá.

Dále se mohu kaštanovníky potýkat s inkoustovou chorobou, za jejíž rozvoj jsou zodpovědné houby Phytophthora cambivora a Phytophthora cinnamomi. Problémy ovšem mohou způsobit také dřevokazné houby. Co se týče škůdců, pozor by si pěstitelé kaštanovníků měli dát především na tyto druhy:

  • obaleč ořešákový,
  • obaleč ořechový,
  • obaleč bukvicový,
  • zobonoska dubová,
  • minovníček dubový,
  • dlouhonosec sloní,
  • nosatec lískový.

Kdy plodí jedlý kaštan?

Plody kaštanovníku se každoročně sklízí v období od konce září zhruba do konce října (někdy do začátku listopadu). Vždy to ovšem záleží na konkrétní odrůdě, poloze stromu a místních klimatických podmínkách. Plody se ručně sbírají ze země (ideálně v pevných rukavicích) a je nutné kaštany vyloupnout z ostnitých číšek. V syrovém stavu jsou nepříjemně trpké, takže před konzumací se musí tepelně upravit.

Kaštanovník jedlý prodej

Pokud toužíte po bohaté úrodě velkých plodů, rozhodně si pořiďte naštěpované kaštanovníky. Ideální je zakoupit již vzrostlejší stromek o výšce 150 až 180 centimetrů. Jeho cena je samozřejmě vyšší, ale jedná-li se o prověřenou naroubovanou odrůdu, bude zde zajištěna kvalita matečné rostliny. Jestliže si koupíte vzrostlejší stromek, brzy navíc budete moci sklízet první plody.

Kaštanovníky lze pořídit ve větších zahradnictvích nebo prostřednictvím internetu. Jejich cena se samozřejmě vždy odvíjí od toho, o jakou konkrétní odrůdu se jedná, jaké je její stáří a do jaké výšky již požadovaná dřevina stačila vyrůst. Pohybuje se nicméně v řádech několika stovek až několika tisíc korun.

Jaké má kaštanovník jedlý odrůdy?

Běžné kaštanovníky jsou vzrostlé dřeviny, které dorůstají do výšky 20 až 25 metrů. Dnes ale existují i speciálně vyšlechtěné varianty, které se dají normálně pěstovat na zahradě, plodí již pět let po výsadbě a nepřesahují výšku 10 metrů. Oblíbený je třeba jedlý kaštan Maraval, jedlý kaštan Marigoule, jedlý kaštan Marsol nebo kaštanovník setý Variegata. Setkat se také můžete s odrůdami Bojar, Mistral, Lyon nebo Marcus.

Jak pěstovat kaštanovník jedlý?

Kaštanovník jedlý se dá pěstovat buď ze semen, nebo prostřednictvím sazenic. Semena musí být stratifikovaná, vysévají se na jaře (nebo na podzim) a je nutné pro ně zvolit vhodné trvalé stanoviště, protože kaštanovníky mají příliš mohutný kořen na to, abyste je každou chvíli přesazovali. Lepší volbou je pěstování kaštanovníku ze sazenic, které zajišťují bohatou úrodu velkých a kvalitních plodů.

Jaké potřebuje jedlý kaštan podmínky?

Kaštanovníku setému se na našem území nejlépe daří v nížinách a ve vinorodých oblastech. Ideální je přitom hluboká kyprá půda s vysokým obsahem fosforu a draslíku, jejíž kyselost se pohybuje od 5 do 5,6. Kromě toho by zemina měla být také dobře propustná, aby nedošlo k rozvoji chorob a šíření hniloby. Mladé stromky je pak nutné chránit před pozdními mrazíky, jarními slunečními paprsky a okusováním zvěří.

Jak provést výsadbu jedlého kaštanovníku?

Kaštanovníky se prodávají jako prostokořenné stromky bez kořenového balu. Na dno byste proto měli použít rašelinu nebo zeminu pro jehličnany. Jednotlivé sazenice je přitom nutné vysazovat s rozestupem zhruba 10 až 15 metrů, aby kolem sebe měly dostatek místa. Z důvodu kvalitního opylení pak vždy vysazujte alespoň dva kaštanovníky a při výsadbě nezapomeňte stromkům zajistit mykorhizní houby, a to prostřednictvím bukové hrabanky, nebo přípravku jménem ECTOVIT.