CIBULE PRORŮSTAVÁ: Na co se hodí a jak ji pěstovat?

Méně známým druhem cibule, který se ovšem v posledních letech znovu dostává do popředí, je cibule prorůstavá. Výhodou je v tomto případě snadné množení pomocí pacibulek a samozřejmě i skvělá chuť. Prozradíme, jak poznat cibuli prorůstavou, jak zvládá cibule prorůstavá pěstování v našich podmínkách a jak můžete tuto zeleninu zužitkovat doma v kuchyni.

Co je to cibule prorůstavá?

Přestože si možná myslíte, že existuje pouze jediný druh cibule, jehož odrůdy se mezi sebou liší svou barevností a dalšími vlastnostmi, ve skutečnosti můžete narazit na několik samostatných zástupců, které byste si mezi sebou neměli plést. Každý z nich má totiž jiné charakteristické znaky, co se týče vzhledu a chuti, a zároveň vyžaduje i jiný způsob pěstování.

Cibule prorůstavá (Allium x proliferum) je zelenina z čeledi amarylkovitých, která se označuje také jako cibule poschoďová, patrová, egyptská, chytrá nebo kráčející. Jde o křížence mezi známou cibulí kuchyňskou (Allium cepa) a cibulí zimní (Allium fistulosum). Právě proto ji botanikové v minulosti jako soubor kultivarů přiřazovali k jednomu z těchto rodičů, než se z ní později stal samostatný druh.

Co se týče vzhledu, jde o trvalku, jejíž bázi tvoří cibulka (někdy více cibulek ve svazku). Z té vyrůstá poměrně robustní a dutý stonek a nať, která běžně dosahuje do výšky zhruba 30 až 40 centimetrů. Listy bývají jednoduché, přisedlé a zahrnují také listové pochvy. Jejich čepele jsou polooblé, celokrajné a pokryté souběžnou žilnatinou.

Vzhledem ke způsobu rozmnožování se můžete setkat také s označením živorodá cibule, zatímco anglicky se jí říká tree onion (stromová cibule). Na květním stvolu se vytváří pacibulky, které dosahují velikosti 1 až 3 centimetrů. Jakmile jsou dostatečně vyvinuté, stvol se začne ohýbat směrem k zemi, takže pacibulky mohou vypadnout do hlíny nebo zakořenit, ještě když jsou spojené s rostlinou.

Jako poschoďová se pak tato cibule označuje kvůli tomu, že pacibulky raší na rostlině a stvol může prorůst prvním patrem dál, takže pak vytvoří ještě další patro s pacibulkami. Ty jsou obvykle pouze dvě. Pokud se to stane, rostlina může dosáhnout klidně i velikosti 2 metrů.

Jak se liší cibule prorůstavá a cibule zimní?

I v dnešní době si lidé stále pletou cibuli prorůstavou (poschoďovou) s cibulí zimní. Důvodem je poměrně zmatená terminologie, kdy někteří pěstitelé používají označení sibiřská cibule pro oba zmiňované druhy (podobně jako třeba názvy sečka nebo ošlejch). Ve skutečnosti ovšem toto jméno patří k pravé cibuli zimní, která pochází z jihovýchodní Sibiře.

Cibule zimní sibiřská (Allium fistulosum) je trvalka pěstovaná především ze semen, která se dá množit také dělením trsů. Má jednoduché, přisedlé listy s celokrajnými čepelemi, její oboupohlavné květy se objevují ve vrcholičnatých květenstvích známých jako šroubele a plodem jsou tobolky. Na rozdíl od cibule prorůstavé zde nevzniká několik pater pacibulek.

Pěstování prorůstavé cibule

Pokud vás zajímá, jak pěstovat cibuli prorůstovou, jistě vás potěší, že to s trochou snahy zvládne i každý začátečník. Poschoďová cibule je mrazuvzdorná a raší velmi časně. Tento sterilní hybrid, jenž se rozmnožuje vegetativně pomocí pacibulek, tedy můžete pěstovat i v horských oblastech, kde by se jiným druhům vůbec nedařilo. Pozitivní je také to, že stačí každý rok uschovat část pacibulek, které o rok později poslouží jako nová sadba.

Výběr vhodného stanoviště

Cibule poschoďová není příliš vybíravá, takže skvěle vyplní jakoukoliv volnou plochu na vaší zahradě. Dává ale přednost místům na plném slunci, která jsou spíše teplejší a zajišťují rostlině dostatečné množství vláhy. Pokud chcete mít bohatou úrodu, v ideálním případě byste jí pak měli zajistit lehkou, dobře propustnou půdu bohatou na živiny, ale zvládne i zeminu kyselejší.

Nebude-li ovšem půda dostatečně výživná, pacibulky se nevyvinou správně. Proto je dobré před výsadbou zeminu na vybraném stanovišti obohatit vhodným hnojivem, což je například uleželý kompost. Vyhněte se však raději chlévskému hnoji, který prorůstavá cibule podobně jako další cibuloviny nemá příliš v lásce. Po výsadbě je také nutné dopřát rostlinám potřebnou vláhu.

Cibule prorůstavá výsadba

Tento druh cibule se množí pacibulkami, které se na předem zvolené stanoviště vysazují zhruba do hloubky 8 až 10 centimetrů, a to po dvou dobře vyvinutých a hlavně zcela zdravých pacibulkách. Obvykle se pak doporučuje dodržovat spon výsadby kolem 15 x 20 centimetrů nebo 15 x 30 centimetrů.

Můžete přitom zvolit jeden ze dvou vhodných termínů výsadby. Pokud toužíte po letní sklizni, zasaďte pacibulky na jaře, tedy konkrétně v březnu nebo dubnu. Podzimní a zimní sklizeň prorůstavé cibule vám pak zajistí výsadba v létě, a to během července či srpna.

Na jednom stanovišti se rostlinky nechávají maximálně po dobu pěti let. Jakmile tento čas uplyne, můžete je celé zpracovat v kuchyni a pro výsadbu nových rostlin využít pouze kvalitní nové pacibulky, nebo trsy rozdělit a přesadit cibuli prorůstovou na nové stanoviště, kde se jí bude dobře dařit.

Kdy se sklízí cibule prorůstavá?

Patrová cibule se pěstuje pro své cibule, nať i pacibulky. Dobrou zprávou navíc je i to, že začíná rašit zkraje jara (klidně už při teplotách od 5 °C), takže se natě dočkáte poměrně brzy po zimě. Pokud navíc panují příznivé podmínky, nať můžete sklidit i čtyřikrát během jediného roku.

Chcete-li sklízet především nať cibule prorůstavé, měli byste odstranit květní stvol a rašící pacibulky, které rostlinu oslabují. Jestliže ale toužíte po dalších rostlinách, kterými obohatíte svou zahradu, květní stvol cibuli ponechte, díky čemuž se pak dočkáte nové sadby pacibulek. Z jedné sazenice jich získáte klidně i několik desítek.

K čemu se používá cibule prorůstavá?

Patrová cibule si své místo samozřejmě našla v gastronomii, kde obohacuje nespočet různých pokrmů. Podzemní cibulky mají tuhou strukturu a jsou na chuť příjemně štiplavé. Při vaření se pak používají jako běžná cibule kuchyňská a dají se také kvasit.

Nať má lehce štiplavou chuť, což dodá připravovaným jídlům na pikantnosti. Navíc obsahuje i celou řadu vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Používá se hlavně v syrovém stavu jako přísada do různých salátů, pomazánek nebo dipů a může dodat zajímavý nádech některým polévkám, omáčkám, těstovinovým pokrmům i slaným koláčům.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Jak vypadá cibule prorůstavá?

Jde o vytrvalou rostlinu, která má na bázi cibulku nebo několik cibulek ve svazku. Z té pak vyrůstá květní stvol a nať tvořená jednoduchými, přisedlými listy s celokrajnými čepelemi. Na květním stvolu se postupně vytváří pacibulky, které mohou vypadnout do hlíny nebo zakořenit ještě na rostlině. Stvol může prorůst prvním patrem dále, což pak opticky vytvoří další poschodí.

Kam sázet cibuli prorůstovou?

Vhodné stanoviště pro tento druh zeleniny by mělo být teplé a slunečné. Cibule prorůstavá preferuje lehčí půdu, která je dobře propustná a bohatá na všechny potřebné živiny. Ještě před výsadbou se proto doporučuje obohatit zeminu o uleželý kompost. Nikdy ovšem jako hnojivo nepoužívejte chlévský hnůj.

Jak pěstovat cibuli prorůstavou?

Výsadba pacibulek se provádí buď na jaře (v březnu či dubnu), nebo potom v létě (v červenci či srpnu). Do každé jamky hluboké 8 až 10 centimetrů se vysazují dvě pacibulky, které by měly být od sebe vzdálené zhruba 15 až 20 centimetrů. Následně je nutné pacibulky dostatečně zalít. Na jednom místě je můžete pěstovat maximálně pět let.

Jak zpracovat cibuli prorůstavou?

Lidé pěstují cibuli prorůstovou pro její nať, která se dá v ideálních podmínkách sklízet klidně i čtyřikrát ročně, ale sbírají také cibule a pacibulky. To vše si našlo využití v gastronomii, kde se daná zelenina přidává do různých pokrmů, a to nejčastěji v syrovém stavu. Může obohatit třeba saláty, pomazánky, omáčky nebo polévky.