Česnek: Jaké má využití a léčivé účinky?

Ačkoliv se mnohým zdá tato rostlina velice obyčejná, ve skutečnosti můžeme česnek kuchyňský zařadit mezi superpotraviny. Obsahuje totiž řadu zdraví prospěšných látek, je skvělým zdrojem antioxidantů a již odpradávna se využívá k léčení různých neduhů. Kromě toho si ale česnek našel využití také v kuchyni, kde slouží k přípravě obrovského množství skvělých pokrmů.

Co je vlastně česnek?

Pod názvem česnek (Allium) se ukrývá rod jednoděložných rostlin, který se dnes řadí do čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae). V minulosti pak býval součástí čeledi označované jako česnekovité (Alliaceae), která byla později v taxonomickém systému krytosemenných rostlin (APG III) zaražena právě do čeledi amarylkovité.

Zpravidla jde o vytrvalé (někdy dvouleté) pozemní byliny, pro které jsou typické cibule s různými vlastnostmi. Zatímco některé bývají jednoduché, jiné jsou složené a jejich konkrétní části pak zajišťují vegetativní rozmnožování. Jedná se přitom o jednodomé rostliny s oboupohlavními květy, jejichž listy v mnoha případech bývají nahloučené na bázi. Mohou mít různý tvar a velikost.

Rostliny, které se řadí do rodu česnek, jsou známé pro své výrazné aroma. Květy jsou oboupohlavní a vyskytují se v květenstvích, která se označují jako šroubel a patří do skupiny vrcholičnatých. Někdy jsou na místě přítomné také listeny a pacibulky sloužící k vegetativnímu rozmnožování. Plodem je suchá, pukavá tobolka.

Druhy česneku

Ačkoliv se názory botaniků a údaje v jednotlivých publikacích často liší, v současné době rozlišujeme zhruba 660 různých druhů česneku (někde se uvádí 550, jinde naopak až 700 druhů). S těmi se můžete setkat na území Evropy, Asie, Severní Ameriky a méně pak v Africe nebo ve Střední a Jižní Americe. Na území České republiky je přitom původních 13 druhů, mezi které se řadí:

  • Česnek medvědí (Allium ursinum L.),
  • Česnek planý (Allium oleraceum L.),
  • Česnek hranatý (Allium angulosum L.),
  • Česnek kulovitý (Allium rotundum L.),
  • Česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon L.),
  • Česnek hadí (Allium victiroalis L.),
  • Česnek tuhý (Allium strictum Schrader),
  • Česnek žlutý (Allium flavum L.),
  • Česnek viničný (Allium vineale L.),
  • Česnek kýlnatý (Allium carinatum L.),
  • Česnek ořešec (Allium scorodoprasum L.),
  • Česnek šerý horský (Allium senescens L. subsp. Montanum),
  • Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum L.).

Pokud jde o druhy nepůvodní, které se ve zdejších oblastech pěstují jako zelenina a zplaňují, mezi nejdůležitější patří česnek kuchyňský (Allium sativum L.), cibule kuchyňská (Allium cepa L.), cibule zimní (Allium fistulosum L.), pór zahradní (Allium porrum L.), česnek obrovský (Allium giganteum), česnek podivný (Allium paradoxum) nebo třeba česnek ozdobný (Allium cristophii).

Kromě těchto druhů však existuje i řada dalších zajímavých variant česneku, jako je černý česnek (Allium nigrum), divoký česnek (Allium longicuspis), česnek holandský (Allium hollandicum), česnek vonný (Allium tuberosum), česnek sloní (Allium ampeloprasum), česnek stopečkatý (Allium stipitatum), česnek sibiřský (Allium nutans L.) nebo česnek azurový (Allium caeruleum).

Jak vypadá česnek kuchyňský?

Celosvětově známým druhem koření je česnek kuchyňský (Allium sativum), který můžete znát také jako česnek setý.  Jde o plodinu, jež nevytváří semena a může se množit pouze vegetativně. Poznáte ji především podle složené stlačeně kulovité cibule, kterou je možné rozdělit na několik dužnatých stroužků. Ty jsou kryté společným obalem, jehož barva se pohybuje od bílé až po purpurovou.

Počet stroužků v jedné cibuli závisí především na konkrétní odrůdě česneku. Zatímco velkostroužkové paličáky jich tvoří 4 až 6, některé úzkolisté nepaličáky jich mohou mít klidně i 20. Hlavní konzumní částí je dužnatý zásobní list každého stroužku, ve kterém se nachází pupenový kanálek. Tím později z podpučí vyrůstají listy, přičemž celé stroužky bývají chráněny pupenovou šupinou.

Podpučí česneku je ve skutečnosti přeměněný a zkrácený stonek. Jde o hlavní řídicí část rostliny, která reaguje na okolní podmínky. Směrem dolů z podpučí pak vyrůstají kořeny, které jsou málo větvené, mohou dorůstat až do hloubky 75 centimetrů a postrádají kořenové vlášení. Stonek česneku je na průřezu oblý a zhruba do poloviny ho kryjí pochvy listů.

Pokud jde přímo o česnekové listy, bývají jednoduché, přisedlé a jejich základy se tvoří v pupenovém kanálku uvnitř jednotlivých stroužků. Šířka a délka listové čepele se v tomto případě odvíjí od vybrané odrůdy, ale mohou ji ovlivnit také přírodní podmínky, které na místě pěstování panují. Listy pak bývají obvykle 15 až 60 centimetrů dlouhé.

A jaké má česnek květy? Květní stvol vyrůstá v době, kdy jsou už veškeré listy vyvinuté. Nejprve je vzpřímený, později se však kroutí a před dozráním se opět napřímí. Jeho velikost přitom opět souvisí s klimatickými a půdními podmínkami, ale i na genotypu daného česneku. Na konci tohoto květního stvolu pak najdete květenství (šroubel) tvořené sterilními květy česneku.

V květenství se obvykle nachází pacibulky, jejichž počet se liší v závislosti na vybrané odrůdě. U některých tedy můžete najít méně než 10 pacibulek, zatímco jindy jich může být klidně až 1000. Stejně jako u stroužků se v tomto případě jedná o přeměněné pupeny, které mohou dozrávat i na květním stvolu, který od samotné rostliny oddělíte. 

Odrůdy kuchyňského česneku

Vzhledem k tomu, že Češi ročně spotřebují obrovské množství česneku, což naše produkce není schopná pokrýt, je nutné česnek dovážet i ze zahraničí. Na našem území můžete zakoupit hlavně čínský česnek, který ovšem spousta lidí považuje za nepříliš kvalitní, jelikož neznají jeho přesný původ a navíc se do obchodů dostane až dlouho po sklizni, takže musí být silně chemicky ošetřený. Kromě toho se k nám ovšem dováží i česnek z Holandska či ze Španělska.

Mnohem větší kvalitu obvykle nabízí český česnek. Z hlediska legislativy přitom může být jako Český česnek označován pouze takový, který byl vypěstován z kvalitní sadby přímo na našem území. Může se ovšem jednat o české, ale i zahraniční odrůdy. Co se týče těch českých, k dispozici jsou paličáky i nepaličáky. Jedná se například o tyto kultivary:

  • Anton – nepaličák,
  • Benátčan – nepaličák,
  • Bjetin – paličák,
  • Dukát – paličák,
  • Havran – paličák,
  • Jovan – paličák,
  • Lukan – nepaličák,
  • Mirka – paličák,
  • Slavín – paličák,
  • Tristan – paličák,
  • Vekan – paličák.

Obsažené látky

Česnek je zhruba z 65 % tvořený vodou. Mezi nejdůležitější obsažené látky se pak řadí alicin (či allicin), který se uvolňuje v momentě, kdy člověk jednotlivé stroužky naseká, nadrtí nebo rozžvýká. Jde o sloučeninu, jež vzniká působením silice označované jako aliin, a je zodpovědná za charakteristické česnekové aroma, které je výrazně štiplavé.

Alicin se do celého těla vstřebává z trávicího traktu. Má antioxidační účinky, působí dezinfekčně, ničí bakterie (má antimikrobiální vlastnosti) a může mít pozitivní vliv při léčbě různých infekcí. Kromě toho byly zjištěny také jeho antitrombotické účinky a údajně se dá uplatnit při léčbě různých zdravotních obtíží, jako je ateroskleróza nebo vysoký krevní tlak.

Sušinu česneku kromě sirnatých silic dále tvoří bílkoviny, vláknina, volné aminokyseliny, fruktóza a saponiny. Kromě toho je pak v jednotlivých stroužcích obsaženo také poměrně velké množství vitamínů a minerálů. Sem patří například fosfor, draslík, zinek, selen, síra, vápník, mangan, jód, ale i vitamín A, vitamín C nebo vitamíny skupiny B.

Jaké má česnek léčivé účinky?

Ačkoliv se vám česnek může zdát jako poměrně nenápadná rostlina, kterou má v kuchyni prakticky každý, ve skutečnosti má řadu pozitivních účinků na lidské zdraví. V lidovém léčitelství se jeho předchůdce, kterým byl planě rostoucí Allium sativum ssp. Longicuspis, údajně používá déle než 4 tisíce let. Původně rostl v Mongolsku, odkud byl později převezen také do Číny.

Zatímco staří Egypťané považovali česnek za afrodiziakum, Římané z jeho vylisované šťávy společně s koriandrem zase připravovali jakýsi nápoj lásky, který byl údajně perfektním lékem na impotenci. Vlastnosti česneku ovšem zaujaly také francouzského biologa a lékaře Louise Pasteura, jenž během experimentu zjistil, že česnek zabíjí bakterie.

V dnešní době lidé konzumují česnek především pro jeho protizánětlivé účinky. Z toho důvodu se doporučuje používat při různých infekcích nebo třeba při léčbě hnisavých ran. Jde o účinné antiseptikum (protimikrobiální látka), antimykotikum i antibiotikum, posiluje obranyschopnost organismu, má pozitivní vliv na trávení a údajně pomáhá i při žaludečních a střevních problémech.

Podávání česneku je vhodné také u lidí, které trápí nachlazení, chřipka nebo angína. Jeho konzumace (často v kombinaci s medem) může zmírnit projevy těchto zdravotních obtíží a zároveň pomáhá pacientům k rychlejšímu zotavení. Dále se pak česnek používá také jako prostředek proti nadýmání a navíc jde o látku, která ničí parazity žijící ve střevech.

Česnek obsahuje alespoň malé množství veškerých základních živin, které lidský organismus potřebuje pro správný chod. Funguje tedy i jako efektivní detoxikační prostředek, který je vhodný pro léčbu chemického poškození jater, a zároveň pomáhá snižovat oxidační stres. Podporuje vykašlávání, léčí bolest v krku a je účinný také proti astmatu. Navíc snižuje riziko některých druhů rakoviny.

Kromě toho ovšem česnek působí také jako prevence proti kardiovaskulárním obtížím. Snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, čistí cévy, stimuluje krevní oběh a brání rozvoji aterosklerózy (kornatění tepen). Někteří lidé pak tvrdí, že konzumace česneku také napomáhá předcházet zdravotním komplikacím, jako je mozková mrtvice nebo infarkt myokardu.

Aby toho nebylo málo, stroužky česneku se hodí i k vnějšímu užití. Stačí je rozmačkat či nakrájet, přiložit na různé rány (například opary nebo bradavice), ovázat a nechat na postiženém místě působit. Dejte si ovšem pozor na dávkování, protože česnek je velice silný a na pokožku může působit agresivně. Objevit se pak může zarudnutí pokožky a v nejhorším případě dochází k odumírání tkáně.

Nežádoucí účinky česneku

Ačkoliv je česnek mnohými považován za velice zdravý, vždy byste ho měli užívat s mírou (denně maximálně 2-3 stroužky). Pokud to s ním budete přehánět, mohou se dostavit zdravotní komplikace v podobě nadýmání, bolesti břicha, podráždění žaludku, průjmu nebo zvracení. Kromě toho však člověk může zaznamenat i poškození ledvin a poruchy močení.

Pokud patříte mezi nastávající matky, pravděpodobně vás zajímá, jak užívat česnek v těhotenství nebo při kojení. V tomto případě je vhodné dávkování snížit a dávat si na tuto surovinu dobrý pozor. To samé platí i pro malé děti, které by měly česnek konzumovat v omezeném množství. Kontraindikován je pak česnek u osob, které trápí dermatóza, lišej, některá plicní onemocnění, jaterní a žlučníkové choroby, nemoci slinivky nebo nízký tlak.

Jaké má česnek využití?

Na česnek lze v dnešní době pohlížet jako na léčivou rostlinu, ale také jako na skvělé koření, bez kterého si spousta lidí již nedokáže vaření představit. Ze zdravotního hlediska je přitom nejlepší používat čerstvý česnek, protože tepelnou úpravou může ztrácet některé ze svých léčivých vlastností. Zůstává ovšem i tak pochoutkou, která dodá pokrmům specifickou vůni a chuť.

Významnou roli hraje tato surovina třeba ve francouzské národní kuchyni, ale i v národních kuchyních dalších států kolem Středozemního moře. Ve střední Evropě lidé česnek podávají také v kombinaci s jinými bylinkami, jako je tymián nebo rozmarýn, ale skvěle ho doplní i kmín a jalovec. Pokud jde o kombinaci se zeleninou, česnek si dobře rozumí třeba s paprikou, rajčetem, špenátem nebo cuketou.

Využití česneku v kuchyni je přitom všestranné. Hodí se například jako přísada do omáček, k pečenému masu, k zelenině, k rybám nebo do různých pomazánek a dipů. Dále se z něj připravuje oblíbená česnečka, hojně se používá při úpravě skopového masa, přidává se do karbanátků i do bramborových jídel a poslouží i při výrobě majonézy. Kromě toho pak lidé vyhledávají i různé česnekové bagety, topinky nebo bruschetty.

Pokud jde o využití česneku v podobě léčivky, lidé nedají dopustit třeba na čerstvou česnekovou šťávu nebo na česnek v medu. Dále si pak můžete připravit třeba čajovou směs s česnekem a hřebíčkem a k dispozici je i česneková tinktura nebo další doplňky stravy s česnekem. Pro vnější užití se pak hodí chladné zábaly z česnekového čaje nebo česnekový olej.

Česnek kuchyňský ovšem může mít velký význam i pro včelaře, protože jde o důležitou nektarodárnou a pylodárnou rostlinu. Zdrojem snůšky včel se může stát na místech, kde se česnek pěstuje na semeno. Nektarium česneku je schopné během jediného dne (24 hodin) vyprodukovat až 0,33 miligramů nektaru, jehož cukernatost dosahuje 39 %.

Jak poznat česnek kuchyňský?

Česnek kuchyňský, který je známý také jako česnek setý, je rostlina z rodu česnek (Allium). Tvoří ji především složená stlačeně kulovitá cibule, která se dá rozdělit na několik dužnatých stroužků. Ty pokrývá společný obal bílé až purpurové barvy. Hlavní řídicí částí rostliny je podpučí, z něhož vyrůstají málo větvené kořeny. Listy česneku bývají jednoduché, přisedlé a květenstvím je šroubel, kde se tvoří pacibulky.

Jaké látky česnek obsahuje?

Česnek je z 65 % tvořený vodou. Kromě toho však obsahuje alicin, což je sloučenina vzniklá působením silice s názvem aliin, která je zodpovědná za typické česnekové aroma. Mezi další obsažené látky se pak řadí bílkoviny, vláknina, volné aminokyseliny, fruktóza či saponiny. Nechybí však ani vitamíny A, B a C, fosfor, draslík, zinek, selen, síra, vápník, mangan nebo jód.

Jaké má česnek léčivé účinky?

Česnek kuchyňský je účinné antiseptikum, antimykotikum i antibiotikum. Má protizánětlivé účinky, posiluje imunitu, podporuje trávení a pomáhá při žaludečních či střevních problémech. Lidé ho užívají při léčbě nachlazení, chřipky, angíny nebo různých infekcí. Zároveň jde o efektivní detoxikační prostředek, jenž léčí chemické poškození jater a snižuje oxidační stres. Kromě toho funguje jako prevence kardiovaskulárních obtíží, jelikož snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi.

Jaké má česnek využití?

Česnek představuje oblíbenou léčivku, ale zároveň jde o skvělé koření, bez kterého si lidé nedokáží vaření představit, protože dodává pokrmům specifickou vůni a chuť. Používá se jako přísada do omáček, k pečenému masu, k zelenině, k rybám, ale i do pomazánek. Také se z něj připravuje česnečka, přidává se do karbanátků či do bramborových jídel a dokáže pozvednout chuť pečiva. Velký význam pak má i pro včelaře.