Jak se liší čerstvé, stolní a tradiční máslo?

Bez másla si v našich končinách asi nikdo nedokáže svůj život představit. Má totiž jemnou a lahodnou chuť, a proto si jej lidé mažou na chleba nebo jiné pečivo, ale skvěle se hodí také při pečení a výrobě dezertů. Mějte ovšem na paměti, že není máslo jako máslo. Prozradíme, jaké existují druhy másla, jak se liší čerstvé a stolní máslo nebo jak se liší čerstvé a tradiční máslo.

Jak poznat máslo?

Máslo je mléčný výrobek, jenž se připravuje zkoncentrováním mléčného tuku. Základní surovinou pro jeho výrobu je kvalitní smetana, kterou je nutné správným způsobem ošetřit proti přítomnosti nežádoucích mikroorganismů a zpracovat. Smí se pak prodávat pouze balené, přičemž na obalu musí být uvedeny všechny potřebné údaje, jako je obsah mléčného tuku.

Aby bylo možné výrobek označit jako máslo, musí obsahovat 80–90 % mléčného tuku, přičemž česká másla nejčastěji mívají 82 % této suroviny. Další ingrediencí je potom voda, jejíž obsah v másle nesmí překročit 16 %. Dále pak může produkt označený jako máslo zahrnovat maximálně 2 % mléčných netuků v sušině, kam patří bílkoviny, vitamíny A, D, a E, minerální látky a laktóza.

Pokud výrobce část mléčného tuku zamění za tuky rostlinné, hotový produkt se již nesmí jmenovat máslo. Jestliže je pak mléčného tuku v konkrétním produktu méně než 80 % a obsahuje také rostlinné tuky, jedná se o směsný tuk či margarín, což jsou máselné náhražky. Tyto varianty se o něco lépe roztírají a bývají levnější.

Druhy másla podle trvanlivosti

V současné době se na českém trhu setkáte se třemi druhy másel, což je konkrétně čerstvé máslo, stolní máslo a výrobek označovaný jednoduše jako máslo. Každé z nich má svá specifika, podle kterých je od sebe můžeme snadno odlišit. Dostupná jsou pak samozřejmě másla různých výrobců, značek a názvů, ale jejich označení musí dodržovat právní normy.

Co je čerstvé máslo?

Marně přemýšlíte, jak poznat čerstvé máslo? Toto označení se dnes může používat pouze pro výrobky, které se prodávají maximálně 20 dnů od data výroby. Taková másla nesmí projít mrazírenským skladováním a uchovávají se při teplotě do 8 °C. Z výroby putují tedy rovnou do chladíren a co nejrychleji také do prodejny, kde si je můžete zakoupit.

Co je stolní máslo?

V tomto případě se jedná o máslo, které se vyznačuje mnohem delší dobou skladování. Konkrétně při chladírenských teplotách, které se pohybují od 2 do 8 °C, se dá uskladnit po dobu tří měsíců, zatímco v mrazu (od -18 do -21 °C) může být uskladněno nejdéle 24 měsíců po datu výroby. Prodává se potom rozmrazené, přičemž datum použitelnosti bývá 20 dnů ode dne vyskladnění z mrazírenského skladu. V porovnání s čerstvým máslem mívá méně vitamínů a je náchylnější ke žluknutí.

Co je máslo?

Označení máslo se dnes používá pro výrobek, který je starší než 20 dnů a nemrazí se. Doba skladování zde bývá 35–55 dnů od data výroby. Na jeho obalu je pak uvedeno datum minimální trvanlivosti, které platí při dodržení předepsaných skladovacích podmínek. Setkat se ovšem můžete i s názvem tradiční máslo, jenž napovídá, že jde o produkt přímo stloukaný ze smetany či másla.

Druhy másla podle obsahu tuku

Kromě výše zmíněných kritérií pak můžeme rozlišovat ještě několik typů másla podle množství obsaženého tuku. Konkrétně sem pak řadíme následující druhy:

• Přepuštěné máslo – tento výrobek se někdy označuje také jako mléčný bezvodý tuk. Obsah mléčného tuku zde totiž převyšuje 99,3 %. Daný typ másla je navíc vhodný ke smažení.
• Máslo – jde o klasické máslo, které se vyrábí pouze ze smetany a obsahuje 80–90 % mléčného tuku.
• Máslo se smetanovým zákysem – tento produkt by měl obsahovat minimálně 75 % mléčného tuku.
• Máslo se sníženým obsahem tuku – v tomto výrobku najdete minimálně 61 % mléčného tuku.
• Máslo s nízkým obsahem tuku – zde se ukrývá alespoň 41 % mléčného tuku.

Solené máslo

Kromě výše zmiňovaných druhů existuje ještě máslo solené, které obsahuje určitý přídavek kuchyňské soli (obvykle v rozmezí od 0,5 do 2 %). Tyto produkty jsou oblíbené spíše v zahraničí, kde je seženete prakticky v každém obchodě, ale dnes jsou k dostání i na našem trhu. Výhodou navíc bývá prodloužená trvanlivost takového másla.

Pomazánkové máslo

Během 70. let 20. století vznikl na našem území oblíbený produkt, který se stal jakousi alternativou k máslu, která je dobře roztíratelná ihned po vyjmutí z lednice. Kvůli své konzistenci získal daný výrobek označení pomazánkové máslo. Jelikož ale toto pojmenování neodpovídá evropskému nařízení č. 1234/2007, došlo v roce 2014 k přejmenování na tradiční pomazánkové. I v tomto případě je ovšem nutné dodržovat stanovené složení.

Které máslo je nejlepší?

Pokud si chcete domů přinést opravdu kvalitní máslo, při nakupování sledujte informace na obalu. Výrobek totiž musí obsahovat 80–90 % tuku, nesmí zahrnovat více než 16 % vody a zároveň musí být označený jako máslo. Také je dobré hledat značku kvality, jako je například Regionální potravina, BIO nebo Klasa. Vždy navíc dbejte na to, aby byl obal neporušený.

V současné době se k nám dováží máslo také ze zahraničí. I když takové výrobky bývají označeny jako máslo, existuje zde poměrně vysoká pravděpodobnost, že byl tento produkt v minulosti skladován v mrazírně, později přeformován a zabalen do spotřebitelského obalu. To je legislativně v pořádku, protože Evropská unie nezná jiný termín než „máslo“, ale je dobré mít danou skutečnost na paměti.

Že je máslo opravdu v pořádku, poznáte doma podle jeho nasládlé a smetanově mléčné vůně a příjemné chuti. Bude-li mít světlou až bílou barvu, znamená to, že je daný výrobek čerstvý. Následně byste ho měli skladovat v ledničce, a to při teplotě od 2 do 8 °C. Pokud jej chcete uskladnit na delší dobu, měli byste mu zajistit teplotu od -18 do -20 °C.

Barva másla

Kvalita másla se dá odhadnout také podle jeho barvy. Ta se liší například v závislosti na tom, čím byly krmeny krávy, od nichž se podařilo získat mléko určené k výrobě tohoto produktu. Když je k dispozici větší množství zeleného krmení, máslo bývá obvykle žlutší, jelikož strava krav obsahuje více karotenu. Během zimy pak mívá vyrobené máslo spíše bělejší odstín.

Přirozeně by máslo mělo mít smetanovou, lehce nažloutlou barvu. Mnozí výrobci ovšem své produkty uměle dobarvují, takže pak může mít máslo výrazně žluté zbarvení. Používají se k tomu buď karoteny, nebo přírodní barvivo z rostliny Bixa orellana, které se na obalu skrývá pod značkou E160b. Proto je dobré vždy kontrolovat, co se zde píše.

Pozor na podobné produkty

Už se vám určitě stalo, že jste v obchodě narazili na produkty podobné klasickému máslu, ale název máslo na nich nikde uvedený nebyl. Důvodem je skutečnost, že jim toto pojmenování nepřísluší. Jde totiž o pouhé náhražky, které mívají vyšší podíl vody, než je v případě másla povoleno, a často obsahují i různé emulgátory.

Náhražky se pak typicky označují podobnými názvy, jako je například máslíčko či raníčko, nebo písmena ze slova máslo nahrazují různými symboly. Tím se výrobci snaží nalákat spotřebitele, aby si koupili tento méně kvalitní, ale mnohdy levnější produkt. Kromě toho můžete narazit i na výrobky, které hlásají, že mají máselnou příchuť. Té ovšem bývá docíleno chemickou cestou.

Jak poznat žluklé máslo?

Jestliže jste si domů přinesli máslo, jehož chuť je nakyslá, kvasnicová nebo sladová, pravděpodobně bylo vyrobeno z nekvalitního mléka. Možná si také říkáte, proč je máslo žluté. Může se totiž stát, že po odkrojení bude povrch másla stále výrazně žlutý a produkt bude vydávat nepříjemnou vůni. Takové máslo je nejspíš žluklé, k čemuž došlo oxidací mléčného tuku. S tím pak souvisí i trpká chuť.