Pokud chcete, aby se vašim sazeničkám dobře dařilo, budete jim muset zajistit dostatečný pěstební prostor. Právě kvůli tomu se zahrádkáři pouští do pikýrování, což je důležitý úkon, s jehož pomocí získáte zdravé a silné rostliny. Prozradíme, jak správně pikýrovat, co dělat, aby se sazenice nevytahovaly, a jak se pikýruje třeba paprika nebo rajčata.
Co to je pikýrování?
Pod názvem pikýrování se ukrývá proces přepichování mladých sazenic, tedy jejich přesazení do jiné pěstební nádoby. Provádí se z toho důvodu, aby měly jednotlivé rostlinky dostatek prostoru pro správný růst, za což se vám později bohatě odmění. Běžně se to dělá například se sazenicemi rajčat, paprik nebo jiných druhů zeleniny, které si lidé doma předpěstovávají.
Důvodem k pikýrování rostlin je samozřejmě i to, že tímto způsobem můžete vybrat ty nejlepší a nejsilnější, které krásně vzešly. Pomocí tohoto úkonu se navíc trochu naruší kořenový systém, díky čemuž se bude následně rychleji tvořit větší kořenový bal. Mají-li navíc rostlinky prostor každá sama pro sebe, lépe porostou, a zjednoduší vám to péči.
Kdy přepikýrovat rostliny?
Pokud jste se rozhodli pustit se do pěstování zeleniny nebo třeba některých druhů květin, čeká vás samozřejmě hodně práce. Nejprve budete muset provést výsev semínek do vhodné nádoby, kde vám vzejdou první malé rostlinky. Pro předpěstování se přitom hodí třeba plastové množárny s odklápěcím víkem (jakási minipařeniště), výsevní misky na parapet či větší kelímky.
Když semínko vyklíčí, vykoukne ze země a nasadí první dva lístky (označují se jako děložní), znamená to, že se začíná dožadovat vaší pozornosti. Pokud k tomu máte vhodné prostředky, touto dobou můžete rostlince dodat kromě vláhy i další potřebné živiny (přihnojováním). Jakmile se pak objeví další dva lístečky, kterým se říká pravé, je čas pustit se do pikýrování.
Jak správně pikýrovat?
Ještě než začnete s přepichováním rostlinek, nejprve budete muset zvolit vhodnou nádobu, do které je přesadíte. Může se jednat například o kelímky od jogurtů s otvorem pro odvod přebytečné vody, malé květináče nebo třeba speciální sadbovače. Raději nevybírejte příliš velké nádoby, ale sáhněte po takových, které budou adekvátní pro následné pěstování.
Nádobu, která bude dostatečně hluboká, naplňte pěstebním substrátem (vespodu může být také drenážní vrstva, což zajistí správný odvod vody od kořenů, které by jinak mohly zahnívat), který pak urovnejte a přiměřeně utužte. Tímto způsobem zajistíte, že zde nevzniknou místa, kde bude substrátu příliš mnoho, nebo naopak příliš málo.
Dobrým pomocníkem se vám následně může stát pikýrovací kolík, ale pokud jej nemáte k dispozici, poslouží vám i obyčejná špachtle od nanuku nebo tužka. V každé nádobě si pak udělejte uprostřed substrátu malý důlek, kam rostlinku zasadíte. Poté už je čas na samotné pikýrování, během kterého byste měli postupovat velice opatrně, abyste nepoškodili kořenový systém mladých sazeniček.
Šetrně tedy rostlinky vyjměte z původního substrátu, a to ideálně ve větších trsech. Kdybyste se snažili každou sazeničku podebírat zvlášť, mohli byste jim zbytečně ublížit. Takto si můžete trs umístit někam mimo na podložku a rozdělit jej opatrně na jednotlivé sazeničky. K dalšímu pěstování byste přitom měli vybírat pouze takové, které na pohled působí zdravým a silným dojmem.
Pomocí pikýrovacího kolíku nebo třeba špejle pak přepichujte jednotlivé rostlinky do připravených důlků v substrátu. Jakmile je umístíte do jejich nového domova (dostatečně hluboko, aby vykukovaly pouze lístky), zeminu kolem nich lehce upěchujte. Na závěr pak všechny přepikýrované sazeničky zavlažte odstátou vodou z postřikovače a nádoby odneste na světlé místo, kde se jim bude dobře dařit.
Zatímco někteří lidé přepichují rostlinky pouze jednou, jiní sazeničky nejprve umisťují do menších kelímků či květináčků a poté celý proces opakují, a to zhruba ve chvíli, kdy dosáhnou velikosti kolem 10 až 15 centimetrů. Záleží pouze na tom, jaké jsou vaše možnosti a jak aktivně chcete k pěstování přistupovat. Přesazování na finální stanoviště se pak provádí až po zmrzlých (v polovině května).
Pikýrování rajčat
Pěstitelé si často pokládají otázku, kdy pikýrovat rajčata a jak přesazovat rajčata, aby získali silné sazenice, které jim později poskytnou také bohatou úrodu. Pokud to zajímá i vás, pamatujte, že semena rajčat se vysévají ideálně v první polovině března. Po několika dnech by se měly objevit první rostlinky, které zhruba po 7 až 14 dnech ozdobí první dvojice pravých listů. Následně můžete začít s přepichováním do sadbovačů nebo jiných vhodných nádob.
Pikýrování paprik
Semínka paprik se obvykle vysévají asi 10 týdnů před plánovanou výsadbou na finální stanoviště, tedy do skleníku nebo přímo na záhon. Většinou se to provádí během února, jelikož tyto rostliny mají poměrně dlouhou vegetační dobu. Jakmile vyklíčí mladé sazeničky s první dvojicí pravých lístků, je čas přepíchat je do vhodných nádob s pěstebním substrátem, které pak umístíte někam na světlo.
Pikýrování okurek
Okurky je možné vysévat přímo do záhonu nebo třeba do skleníku, ale také se dají předpěstovat. Podle toho se samozřejmě liší termín výsevu, jelikož při vysévání okurek rovnou na finální stanoviště musí být půda dostatečně zahřátá. Pokud si je chcete doma či ve skleníku předpěstovat, výsev se obvykle provádí začátkem dubna. K vyklíčení by mělo dojít zhruba za 7 až 14 dnů a brzy se objeví první dvojice pravých lístků. To je znamení, že můžete přistoupit k přepichování okurek.
Pikýrování salátu
Semínka hlávkového salátu se obvykle vysévají 8 až 12 týdnů před plánovaným termínem výsadby. Pokud jde o to, kdy přesadit sazenice salátu, provádí se to typicky ve chvíli, kdy semena vzejdou a objeví se první dva pravé lístky. Pikýrování by mělo dodat každé rostlince dostatek prostoru k tomu, aby správně rostla a byla připravená na pozdější přesazení na finální stanoviště. Pamatujte však na to, že sazenice salátu jsou velice křehké, a proto s nimi musíte zacházet opatrně.
Pikýrování ředkviček
Ředkvičky patří mezi poměrně nenáročné rostlinky, o které se zvládne postarat i každý začátečník. Pokud je plánujete vysévat do pařeniště či do skleníku, můžete s ranými odrůdami začít již na konci února, přičemž do volné půdy se výsev provádí od března do poloviny června (od srpna do září pak pro podzimní pěstování). Při pěstování v truhlících se začíná s odrůdami určenými pro jarní výsevy a pokračuje se s celoročními kultivary. V případě ředkviček se pak místo pikýrování provádí pouze jednocení (protrhávání), protože sazenice by se již neuchytily.
Pikýrování celeru
Celer se většinou vysévá již na konci ledna nebo začátkem února, protože má velice dlouhou vegetační dobu. Klíčení jeho semínek pak může trvat klidně i několik týdnů, kdy je nutné dbát na stejnoměrnou vlhkost pěstebního substrátu. Jakmile rostlinky vzejdou, je čas přepikýrovat je do nových pěstebních nádob, kde budou mít dostatek prostoru. K přesazování se pak většinou přistupuje ještě jednou po uplynutí několika týdnů. Zároveň se rostlinám zkracují kořínky zhruba o třetinu, což zajistí lepší růst kořenové soustavy.
Pikýrování kedluben
Pokud se pouštíte do pěstování kedluben ze semínek, výsev se provádí v únoru nebo březnu, tedy zhruba 6 až 10 týdnů před plánovaným termínem výsadby na finální stanoviště. Jestliže jste se rozhodli pro hromadný výsev do jedné větší nádoby, bude nutné po dvou pravých lístcích sazeničky přepikýrovat do větších sadbovačů či kelímků nebo případně rovnou do skleníku či na záhon, pokud k tomu panují vhodné podmínky.
Co udělat, aby se netáhly sazenice?
Mezi základní podmínky pro vypěstování silných sazenic patří dostatečné množství světla, dostatek tepla a přiměřená závlaha. Mají-li rostlinky málo světla (nebo v případě, kdy na ně dopadá pouze z jedné strany), začnou se za světlem postupně vytahovat. Právě z toho důvodu pak bývají slabé, příliš dlouhé a velmi snadno se lámou.
Abyste tomuto problému zabránili, raději najděte svým rostlinkám lepší stanoviště, kde bude dopadání světla vyřešeno jiným způsobem. Také ovšem můžete využít speciální LED lampy, které pomáhají sazeničkám dodat dostatečné množství světla. Někteří lidé také zkouší vylepšit světelné podmínky pomocí odrazových desek z alobalu.
Dalším důvodem pro vytahování rostlin může být skutečnost, že jste je umístili příliš blízko k sobě. V takovém případě se totiž jednotlivé sazeničky většinou snaží vyšplhat nad ty ostatní a probojovat se co nejvýše. Kromě toho si navzájem stíní a ubírají potřebné živiny. Zkuste je tedy přesadit nebo příliš hustý porost trochu protrhat.
Co se týče tepelných podmínek, plodová zelenina většinou potřebuje pro klíčení vyšší teploty (kolem 20–25 °C). Jakmile se však objeví první pravé lístky, teplota by měla klesnout. Přestěhujte tedy sazeničky na jiné místo nebo vypněte topení, což by mělo zpomalit růst, aby se tak rychle nevytahovaly do výšky, ale spíše zesílily.
Co znamená pikýrovat?
Pikýrování je proces, kdy se mladé sazenice přepichují do nových pěstebních nádob. Zahradníci jej provádí, aby zajistili svým rostlinkám dostatek prostoru ke správnému růstu. Tímto způsobem také mohou vybrat pouze ty nejsilnější sazeničky a zbavit se takových, které jsou nemocné či poškozené. Pikýrování se přitom provádí například s rajčaty, paprikami nebo okurkami.
Kdy přepichovat sazenice?
Jakmile vysejete semínka do první pěstební nádoby, budete jim muset zajistit dostatek světla, tepla a vláhy, aby úspěšně vyklíčily. Když vzejdou, nejprve se objeví první dva děložní lístky. O něco později se pak dočkáte také první dvojice pravých lístků. Právě to je znamení, že je čas pustit se do pikýrování a začít přepichovat sazenice do nových nádob.
Jak se pikýruje?
Nejprve si připravte vhodné nádoby, do nichž sazeničky přemístíte, a naplňte je pěstebním substrátem. Ten pak urovnejte, utužte a doprostřed udělejte důlek. Následně vyjměte sazeničky z původního substrátu (ideálně v trsech), rozdělte je na jednotlivé rostlinky a přeneste je do připravených nádob. Zeminu kolem nich lehce upěchujte a pak sazeničky zavlažte.
Kdy pikýrovat rajčata a papriky?
Rajčata se většinou vysévají v první polovině března. Jakmile se zhruba po 7 až 14 dnech objeví dvojice pravých lístků, je čas pustit se do přepichování sazenic do větších kelímků, sadbovačů nebo jiných nádob. Výsev paprik se provádí již během února kvůli delší vegetační době. K pikýrování se pak opět přistupuje v momentě, kdy se objeví dva děložní a dva pravé lístky.
