Hydroponie doma: Jak na to?

O hydroponické pěstování rostlin se v posledních letech zajímá stále více lidí. Mají k tomu řadu různých důvodů, jako je například rychlejší růst zeleniny, vyšší výnos nebo trvale udržitelná produkce. Prozradíme, jak funguje domácí hydroponie, jaké květináče pro hydroponii si budete muset pořídit a co hydroponie pro začátečníky vlastně obnáší.

Co je to hydroponie?

Jako hydroponie se označuje moderní a poměrně jednoduchý způsob pěstování rostlin bez půdy, tedy pouze v živném roztoku. Danou metodu údajně vynalezli staří Egypťané již před dávnými věky, ale postupem času byla různě zdokonalována. K nejstarším příkladům hydroponie pak bývají řazeny třeba plovoucí zahrady v Číně nebo visuté zahrady Semiramidiny v Babylónu.

Za zakladatele moderní hydroponie jsou dnes považováni němečtí botanikové Willhelm Knop a Julius von Sachs. Tito muži se o pěstování rostlin bez půdy pouze za využití živného roztoku zajímali již v 60. a 70. letech 19. století. Mezi lidmi se pak jejich poznatky a metody rychle ujaly. Dnes se přitom jedná o skvělou možnost, jak pěstovat zeleninu, bylinky, pokojovky či květiny nezávisle na počasí.

Hydroponie tedy znamená, že k pěstování potřebujete pouze rostlinu samotnou, živný roztok a pěstební médium, které je potřebné pro uchycení pěstované rostliny v květináči nebo truhlíku. Právě živný roztok pak pěstovaným rostlinám dodává všechny potřebné živiny, aniž by musely být umístěné v půdě, a díky tomu mají zajištěné optimální růstové prostředí.

Hydroponické pěstování je skvělý způsob, jak si zajistit zeleninu, ovoce nebo bylinky i během chladnějších měsíců. Také představuje zajímavou alternativu pro osoby, které nemají vlastní zahrádku nebo se potýkají s omezeným prostorem. Existuje přitom několik různých hydroponických systémů, mezi nimiž je možné vybírat.

Výhody hydroponie

Hydroponické pěstování není závislé na místních klimatických podmínkách ani na počasí, které na vašem území aktuálně panuje. Můžete jej navíc praktikovat celoročně, což pro běžné pěstování zeleniny nebo květin na záhoncích rozhodně neplatí. Kromě toho si pak lidé chválí také efektivitu hydroponie a skutečnost, že jsou vypěstované produkty zdravé a nutričně hodnotné.

Hydroponický systém poskytuje pěstovaným rostlinám kvalitní výživu a navíc zajišťuje, že zelenina, ovoce nebo třeba květiny nejsou vystaveny působení běžných chorob a škůdců. Sterilní substráty totiž neobsahují zárodky nemocí ani plevele. Co se týče správné péče, úplně postačí, když své rostlinky jednou za čas zalijete a také jim doplníte potřebný živný roztok.

Jaké má hydroponie výhody?

• Pěstování bez půdy, pouze za pomoci pěstebních médií,
• trvale udržitelná a zároveň kvalitní produkce,
• nezávislost na podnebí a počasí,
• nízká spotřeba vody,
• jednodušší dávkování živin,
• rychlejší zakořeňování rostlin,
• nižší riziko poškození rostlin škůdci či chorobami,
• možnost kontrolovat výživu rostlin kvalitními hnojivy,
• vyšší efektivita pěstování a zároveň i vyšší výnosy,
• vyšší obsah zdraví prospěšných látek ve vypěstovaných plodinách,
• vhodné také pro alergiky (nepřichází do styku s alergeny v půdě).

Další velkou výhodou hydroponického pěstování je skutečnost, že když člověk odjede na delší dovolenou, nemusí nutně řešit, kdo mu bude chodit zalévat pokojovky nebo zahrádku. Jeho rostlinky se totiž o sebe nějakou dobu dokáží postarat samy.

Nevýhody hydroponie

Ačkoliv má hydroponické pěstování rostlin velkou řadu výhod, samozřejmě můžete narazit i na některé nevýhody, které mohou člověka od této varianty odradit. Patří sem například větší počáteční investice do hydroponického systému, nutnost pravidelně kontrolovat a správně udržovat svůj hydroponický systém (monitorování živin či pH) či potřeba elektrické energie (v závislosti na vybraném systému).

Hydroponie pro každého

Možná přemýšlíte, zda je pro vás hydroponie vhodná, protože si nejste jistí, co lze vlastně tímto způsobem vypěstovat. Máme pro vás tedy skvělou zprávu, protože prostřednictvím hydroponie se dá v domácích podmínkách vypěstovat téměř cokoliv. Patří sem tedy konkrétně různé druhy zeleniny, ovoce a bylinek, ale také pokojové rostliny nebo květiny.

Hydroponické pěstování zeleniny a ovoce

Asi nejoblíbenější je mezi lidmi v současné době hydroponické pěstování různých druhů zeleniny, ale samozřejmě můžete tento systém využít také kvůli tomu, abyste získali bohatou úrodu šťavnatého ovoce. Mezi nejčastější způsoby využití hydroponie v praxi patří například:

• hydroponické pěstování rajčat,
• hydroponické pěstování okurek,
• hydroponické pěstování salátu,
• hydroponické pěstování brambor,
• hydroponické pěstování ředkviček,
• hydroponické pěstování jahod.

Hydroponické pěstování bylinek

Kromě toho pak můžete hydroponii využít také k tomu, abyste v kuchyni měli neustále dostatečný přísun čerstvých bylinek. Pěstitelé tímto způsobem kultivují třeba oblíbenou bazalku, ale také hojně používanou mátu, tymián nebo třeba šalvěj. Fantazii se zde ale samozřejmě meze nekladou, takže můžete vyzkoušet i další druhy bylin.

Hydroponické pěstování pokojových rostlin a květin

Pro hydroponické pěstování se kromě zeleniny, ovoce a bylinek hodí také většina pokojovek (nedoporučuje se příliš pro kaktusy a sukulenty), které lidé s oblibou umisťují do svých interiérů. Kromě toho tímto způsobem ovšem můžete pěstovat také rostliny, které se pak prodávají jako řezané květiny. Oblíbené jsou především následující aktivity:

• hydroponické pěstování orchidejí,
• hydroponické pěstování gerber,
• hydroponické pěstování karafiátů,
• hydroponické pěstování tulipánů,
• hydroponické pěstování lopatkovce,
• hydroponické pěstování monster,
• hydroponické pěstování dračince,
• hydroponické pěstování fíkusů,
• hydroponické pěstování potosu.

Jak funguje hydroponie?

Veškerou práci v hydroponickém pěstebním systému zajišťuje voda a živný roztok, protože v tomto případě nevkládáte rostlinu do žádné zeminy. Při pěstování rostlin v běžném substrátu se často stává, že je člověk přelije, nebo je naopak nechá bez vody příliš dlouho, takže mu pak uschnou.

V rámci hydroponie ovšem rostlina čerpá potřebné živiny pouze z vody a pomocí propustného pěstebního média, které absorbuje vlhkost a vodu. Zakrátko se vytváří kořenový systém, prostřednictvím kterého rostlina získává vše, co ke svému růstu potřebuje.

Hydroponické systémy

Pokud přemýšlíte o tom, že byste hydroponii vyzkoušeli ve své domácnosti, jistě vás zajímá, jaké druhy hydroponie existují a který by pro vás mohl být ten pravý. Každý začátečník by přitom měl vědět, že čím menší je daný systém, tím je náchylnější ke kolísání hodnot. Čím větší nádrž pak máte k dispozici, tím lépe se vám bude o rostlinky starat.

Kromě toho je pak nutné rozdělit hydroponické systémy na aktivní a pasivní. Ty pasivní fungují pouze přes gravitaci z nádrže a ke svému chodu nepotřebují elektřinu, čerpadlo ani žádné časové spínače. Aktivní systémy naopak obsahují cirkulační čerpadlo, pomocí kterého jsou rostlinám dodávány potřebné živiny. Obecně rozlišujeme následující systémy:

• Pasivní hydroponické systémy – tato varianta nepotřebuje ke svému fungování žádnou elektrickou energii, takže nemusíte pořizovat čerpadla ani spínače. Jde o dobrou volbu pro začátečníky, jelikož si tento systém vystačí s gravitačním tlakem z nádrže. Výhodou je pak nízká pořizovací cena i malé náklady na provoz, zatímco nevýhodou bývá neschopnost načasovat zálivku a malá pěstební plocha.
• Recirkulační hydroponické systémy – v tomto případě pěstitel získává absolutní kontrolu nad procesem pěstování, jelikož může načasovat závlahu a zajistit rostlinám optimální přísun živin. Jde o aktivní systém, který využívá cirkulační čerpadlo, které zajistí, že bude o rostliny postaráno tak, jak si představujete. Navíc je kompatibilní s různými pěstebními médii, hnojiva zde cirkulují v systému a pěstitelé mají takřka neomezené možnosti. Nevýhodou je nicméně vyšší pořizovací cena, výraznější provozní náklady, větší spotřeba elektřiny a o něco náročnější údržba.
• Run2waste systémy (run-to-waste) – jde o jednoduchou variantu, kdy se aplikuje zálivka tak dlouho, dokud nevyteče z kořenové zóny do odpadní nádrže. Do systému se již znovu nevrací, což danou metodu odlišuje od recirkulačního systému. Výhodou je bezpečnější kultivace rostlin, zatímco nevýhodou bývají vyšší provozní náklady.

Hydroponické systémy se pak dělí také podle toho, zda vyžadují speciální substrát, nebo pracují pouze s živným roztokem. Začátečníci v oboru hydroponie většinou používají pěstební techniku, kdy jsou rostliny umístěné ve specifickém substrátu, což je pěstební médium, které zadržuje zálivku a také pomáhá držet kořeny pěstované rostliny. Závlaha pak funguje skrze trysky či kapkovače. Oblíbené jsou v tomto ohledu například samozavlažovací květináče.

Trochu náročnější je pak využívání hydroponických systémů, které nepotřebují žádný substrát. Existuje přitom řada různých metod, které je v tomto případě možné využít, kam patří metoda živinového filtru (NFT), aeroponický systém nebo třeba využití deep water culture neboli pěstování v hluboké vodě.

Konkrétní hydroponické systémy:

• NFT hydroponické systémy – jedná se o zkratku výrazu Nutrient Film Technique, což znamená, že daný systém využívá recirkulační čerpadlo a speciální kostky. Kolem kořínků pěstovaných rostlin se pomalu pohybuje živný roztok, takže mají dostatečný přísun kyslíku. Odebírají si pak takové množství živin a vody, které právě potřebují. Instalace je navíc poměrně snadná a výhodou je i nízká spotřeba vody a energií nebo minimální spotřeba pěstebních médií.
• DWC (deep water culture) – jde o pěstování rostlin v hluboké vodě, kdy jsou kořeny ponořené přímo v nádrži s živným roztokem. Potřebují ovšem kyslík, který jim zajišťuje vzduchové čerpadlo, které stále okysličuje živný roztok. Obvykle se používá malé množství pěstebního média a během pěstebního cyklu stačí jen pravidelně doplňovat vodu a živiny. Jde o dobrou metodu pro začátečníky, která má nízkou pořizovací cenu a snadnou obsluhu. Nesmí se však zanedbávat pravidelná péče o kořeny a živný roztok.
• Kapkové hydroponické systémy (Drip) – tento způsob je vhodný pro pěstitele, kteří rádi mění pěstební metody. Živný roztok se čerpá pomocí závlahových trubiček z nádrže přímo k rostlině. Kapkové koncovky umožňují nastavit průtok, aby bylo pěstební médium dostatečně nasycené. Živný roztok se pak okysličuje přímo v nádrži díky vzduchovému čerpadlu. Výhodou je precizní kontrola přijímaných živin a celková efektivita, zatímco nevýhodu představuje kapková závlaha bez recirkulačního sytému, která je neekologická.
• Záplavové hydroponické systémy (Ebb and Flow) – tato varianta je určená spíše pro pokročilejší pěstitele, jelikož je sice mimořádně efektivní, ale náročná. Rostliny se sází do vyvýšených záhonů s pěstebním médiem. Ty jsou pak pravidelně po okraj zaplavovány živným roztokem, jehož přebytek odtéká do nádrže či odpadu. Lze tak pěstovat téměř jakékoliv rostliny, jejichž kořeny mají dostatek kyslíku. Nevýhodou je ovšem potřeba monitorovat pečlivě živný roztok a nastavit správné intervaly závlahy, což vyžaduje zkušenosti.
• Aeroponické systémy – kořeny pěstovaných rostlin jsou v tomto případě zavěšené ve vzduchu uvnitř komory, kde se nachází ostřikovače, které kolem sebe rozprašují postřik ze živného roztoku. Přebytek pak stéká zpět do nádrže, přičemž kořeny mají zajištěný neomezený přísun kyslíku. Nepoužívá se zde zemina a rostlinky mohou být na místě ukotvené třeba pomocí neoprenových špuntů nebo hydroponickými košíčky. Jde o efektivní metodu, která se dá poměrně snadno kontrolovat, ale nevýhodou je vyšší pořizovací cena či skutečnost, že při selhání systému rostliny nemají zásobu vody.

Domácí hydroponický systém

Marně přemýšlíte, jak na hydroponii doma vyzrát, abyste se dočkali skvělých pěstebních výsledků? Základy hydroponie naštěstí nejsou příliš složité a při troše snahy může tento způsob pěstování rostlin zvládnout i každý začátečník. Hydroponie v bytě či hydroponie na balkoně tak může vzniknout velice snadno i u vás.

Co pro hydroponické pěstování potřebujete?

• Vhodnou rostlinu – vyberte si rostlinu, kterou plánujete pěstovat ve svém hydroponickém systému, což mohou být různé druhy zeleniny, bylinek nebo třeba pokojovek. Následně budete potřebovat osivo nebo sazeničku.
• Hydroponické květináče – základem jsou samozřejmě květináče na hydroponii, které jsou dnes dostupné v různých tvarech i velikostech, přičemž nejčastěji se vyrábějí z plastu. Typicky jsou složené ze dvou částí, což je vnitřní úsek s otvory pro kořeny dole i na bocích a poté vnější úsek, jenž rostlinu chrání.
• Pěstební médium (substrát pro hydroponii) – v řadě hydroponických systémů se rostliny upevňují do květináčů prostřednictvím pěstebních médií. Tento materiál pak rostlinu udržuje na místě a pomáhá jí získat dostatečné množství živin. K těmto účelům se používá například keramzit, kokosové vlákno, perlit, písek, pemzové kamínky, drcený polystyren a podobně.
• Živný roztok – aby měly pěstované rostliny dostatečné množství živin, musíte je do vody přidávat v podobě živných roztoků. Jedná se o speciální hnojiva určená pro hydroponii, která jsou vhodná pro konkrétní druhy rostlin. Následně se živný roztok buď míchá s vodou, nebo se aplikuje skrze automatický dávkovač, jenž do vody doplňuje adekvátní množství živin a kontroluje pH roztoku.
• Hladinoměr (vodoznak) – tento přístroj slouží k tomu, aby se v hydroponickém květináči nacházelo optimální množství vody.
• Přístroje pro měření teploty a vlhkosti vzduchu či pH a EC – aby mohly rostlinky bezproblémově růst, potřebují k tomu optimální podmínky. Jde konkrétně o teplotu a vlhkost vzduchu, ale také o pH a elektrickou vodivost živného roztoku.

Jak pěstovat v hydroponii?

U některých druhů rostlin, jako jsou rajčata, papriky nebo bylinky (bazalka, majoránka, pažitka), se doporučuje pěstování ze semínek. Pokud ovšem chcete pěstovat druhy, které se vyznačují delší dobou klíčení, můžete si koupit rovnou sazeničky nebo pořídit řízky dospělých rostlin. V takovém případě ovšem budete muset propláchnout kořeny a odstranit všechny poškozené části.

Hned zkraje je dobré zmínit, že větší sazenice nebo třeba starší rostliny, které jsou již nějakou dobu zvyklé na život v zemině, se nedoporučuje přesazovat do hydroponických systémů. Taková změna by totiž pro ně mohla být příliš náročná a mohly by brzy uhynout. Raději tedy zvolte jinou variantu.

Pokud se rozhodnete nechat si vyklíčit semínka, ještě před vysetím je nechte zhruba dva dny v lednici. Poté je vložte do nádoby s vodou, kde zůstanou asi 24 hodin, přičemž následně je čas přenést je na savou podložku (vata či ubrousek) nebo na pěstební substrát. Průběžně je roste vodou o pokojové teplotě s hnojivem určeným ke klíčení semen. Jakmile naklíčí, je čas zahájit hydroponii.

Rostlinku (očištěnou sazeničku či naklíčená semínka) je nutné přesadit do speciálního hydroponického květináče, který by vevnitř měl obsahovat pěstební médium. Poté byste měli naplnit vnější nádobu živným roztokem a nechat rostlinu, aby si na své nové prostředí zvykla. Živiny je pak nutné doplňovat pravidelně, ale hnojiva se nikdy nenalévají přímo na pěstební médium, které by mohlo začít plesnivět.

Jak se o rostliny starat?

Hydroponické květináče by měly obsahovat také ukazatel vodní hladiny, takže budete přesně vědět, kdy je nutné vodu dolít, pokud to děláte ručně. U středních a větších nádob se většinou doplňuje po dvou týdnech, v případě menších truhlíků a květináčů to bude potřeba asi po týdnu. Ideálně byste měli použít odstátou vodu, jejíž teplota se bude pohybovat kolem 20 °C. Nemělo by se jednat o vodu chlorovanou ani příliš tvrdou, což rostlinám nesvědčí, a zároveň se nepoužívá ani dešťovka.

Mnohem jednodušší je pak situace u automatických zavlažovacích systémů, kdy jsou tekutiny rostlinám doplňovány průběžně podle toho, kolik jich zrovna potřebují. Obecně se pak doporučuje rostlinu zhruba jednou nebo dvakrát za měsíc propláchnout čistou vodou, což by mělo odstranit odpadní látky a rozpadající se kořeny. Pěstební médium tak zůstane čisté.

Pokud jde o nároky na světlo, musíte vždy brát v potaz, že rostlina není umístěná v zemině, ale pouze ve vodě. Přímé sluneční paprsky tedy mohou způsobit vznik nepříjemné zelené řasy (nachází-li se rostlina v průhledné nádobě), která ubírá rostlinám kyslík, a také mají na svědomí rychlejší odpařování vody. Nevystavujte tedy rostliny na přímé slunce, ale zajistěte jí dostatek denního světla (přes zimu je vhodné použít také umělé osvětlení).

Při hydroponickém pěstování rostlin je také nutné monitorovat průběžně živný roztok pomocí vhodných měřičů. Je totiž nutné v něm udržovat správné pH, což má vliv na optimální vstřebávání potřebných živin. Měli byste mít koupené také roztoky určené k úpravě kyselosti vody, s jejichž pomocí můžete pH ovlivnit. Hodnota EC pak udává, kolik rozpuštěných solí minerálů se v zálivce nachází, podle čehož se definuje, kolik hnojiva je nutné rostlinám dodat.

Jak hnojit v hydroponii?

Hnojiva určená k hydroponickému pěstování rostlin obsahují všechny potřebné živiny, které jsou nutné pro zdravý růst. Při jejich nákupu je dobré poradit se s prodejcem, které konkrétní hnojivo bude odpovídat vašim potřebám, abyste nevybrali něco, co se vám pak nebude hodit. Kromě toho pak existují i různá aditiva a stimulátory růstu, což zvýší šanci na skvělou úrodu.

Pokud jde o to, jak funguje u hydroponie hnojivo, složení této látky je obecně na minerální bázi. Sázkou na jistotu jsou tekutá hnojiva, ale existuje i alternativa, kterou jsou hnojiva v tabletách s postupným uvolňováním živin. Správné využití hnojiv pak vyžaduje průběžné měření parametrů živného roztoku, abyste věděli, co přesně vaše rostlina aktuálně potřebuje.

Základní hydroponická hnojiva jsou poměrně levná, a pokud s nimi umíte dobře pracovat, většinou jich nespotřebujete příliš mnoho. Chcete-li však investovat do aditiv a stimulátorů růstu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Jistě toho ale v konečném důsledku nebudete litovat.