Marně přemýšlíte, jak uskladnit brambory bez sklepa? Pokud hledáte ekologický způsob skladování zeleniny, řešením by pro vás mohlo být krechtování. Tento pojem dnes už lidem obvykle nic neříká, ale v minulosti se jednalo o oblíbený způsob, jak uchovat zeleninu na zimu. Prozradíme, co jsou to krechty, jaký má krecht význam a jak si udělat krecht na zeleninu.
Co je to krecht?
Krechty jsou polní jámy různých rozměrů, které slouží k dlouhodobému zimnímu skladování vypěstovaných plodin, jako jsou brambory nebo cukrová řepa. Dnes již tato primitivní historická metoda, která se označuje jako krechtování, sice není příliš známá, ale v minulosti na ni lidé nedali dopustit, protože jim pomáhala ochránit úrodu a uschovat ji pro pozdější využití.
Ačkoliv bylo dříve krechtování poměrně běžné, protože lidé neměli sklepy, kam by mohli uskladnit brambory nebo jiné plodiny, postupem času tato metoda upadla v zapomnění. Praktikuje ji pouze malé množství pěstitelů, a to jen regionálně (známé jsou například krechty v oblasti Mladovožicka). Díky ekologickému zemědělství se však na některých místech lidé k této metodě opět vrací.
Krechtování v minulosti
Krechty jsou mezi lidmi známé již od dob starého Říma, kdy byla tato technika vynalezena. Jelikož dříve sklepy představovaly luxusní záležitost, kterou se mohla chlubit jen ta nejbohatší stavení, rolníci si museli poradit jinak. Právě z toho důvodu přišli s myšlenkou krechtování, díky čemuž potraviny vydržely do jara i přes nepřízeň počasí.
Krechty se postupem času staly oblíbenou metodou, jak ochránit brambory před mrazem a jak uskladnit vypěstovanou zeleninu, která by jinak zplesnivěla. V době hojnosti pak lidé stavěli rozsáhlejší krechty, kam se vešlo hodně plodin. Během neklidných časů ale vznikalo spíše větší množství malých krechtů. Důvodem byla vyšší pravděpodobnost, že v průběhu válečných tažení a loupeživých výprav zůstane alespoň část zásob neobjevená.
Kromě krechtů se ovšem dříve ke skladování obilí a uskladnění brambor používaly také dřevěné stavby, kterým se říká Hórreo. Jednalo se o konstrukce v podobě malých domků s otvory na bocích. Kromě toho bývaly umístěné na vysokých pilířích, díky čemuž mohl ke skladovaným plodinám proudit dostatek vzduchu ze všech stran.
S tímto způsobem uskladnění potravin přišli jako první Galové, Asturiané (Španělé) a Portugalci žijící na severu. Dnes přitom na podobné typy staveb můžete narazit třeba v oblasti jižní Anglie. V našich končinách se ovšem neujaly, jelikož stavby Hórreo nedokáží plodiny ochránit před krutými mrazy, které zde příležitostně panují. Právě z toho důvodu se u nás prosadily krechty.
K čemu slouží krecht?
Jedná se o osvědčený způsob uskladnění vypěstovaných plodin na zimu, který je chrání před mrazem a dalšími rozmary počasí. Přestože dnes tuto metodu považujeme za primitivní, je velice účinná a zároveň poměrně jednoduchá. Nejčastěji se přitom využíval krecht na brambory, ale hojně se zde skladovala také cukrová řepa, mrkev nebo další druhy kořenové zeleniny. Uskladněné plodiny pak až na výjimky přečkaly i kruté mrazy (bez vytápění) a vydržely v krechtech celou zimu.
Jak vypadá krecht?
Krecht je do země vyhloubená svislá jáma, která by měla být v našich podmínkách alespoň 120 centimetrů hluboká. Musí totiž dosahovat do nezámrzné hloubky, za kterou je na území mírného podnebného pásma považována úroveň 80–140 centimetrů pod povrchem. Konkrétně to pak závisí na druhu zeminy a je nutné vzít v potaz také druh stavby.
U nás se nejčastěji krechty hloubí ve svahu nebo na nějakém vyvýšeném místě, kde zásoby nemohou ohrozit rozmary počasí ani spodní vody. Bývají zateplené slámou, zaplněné plodinami do sesypného úhlu a částečně nebo úplně zasypané shora zeminou. Kromě toho mívají větrací světlík, který dovnitř pouští dostatečné množství vzduchu.
Pokud řešíte, jak zvládne zelenina nebo brambory uskladnění v krechtu, díky posazení stavby do nezámrzné hloubky se nemusíte bát, že by se jim během zimních měsíců něco stalo. S příchodem jara si ovšem dejte pozor na to, kdy se oteplí, protože by se vám pak zbytek uložených plodin mohl kvůli vyšším teplotám zkazit.
Jak vykopat krecht?
Pokud si chcete krechtování vyzkoušet, nejprve budete muset vykopat obdélníkovou jámu hlubokou zhruba 120 centimetrů. Měli byste přitom vybrat takové místo, kde neprosakuje spodní voda, protože jinak se vám z krechtu po dešti stane malý rybníček a úroda bude nenávratně poškozená. Při kopání krechtu si navíc ponechte stranou drny, které se pak budou hodit během jeho zakrývání.
Dno krechtu potom vyložte kameny zhruba do výšky 30 centimetrů, což poslouží jako drenáž pro případ, že by se dovnitř skutečně dostala nějaká voda. Následovat by měla vrstva slámy, protože jde o přírodní duté vlákno, které odvádí vodu a navíc funguje jako výborná tepelná izolace.
Potom již můžete dovnitř vložit plodiny, které potřebujete na zimu uskladnit (brambory, řepu nebo třeba kořenovou zeleninu). Co se týče rozmístění, mohou tam být položené volně, ale lidé je často ukládají také do různých košíků, do bedýnek, do lísek nebo dokonce do plastových přepravek.
Po zaplnění jámy je nutné zakrýt vršek dřevěnými deskami. Jejich spodní strana by přitom měla být opatřená další slámou, která bude opět fungovat jako izolace. Kromě toho bude potřeba do jedné dřevěné desky udělat otvor pro odvětrávání, kterým pak protáhnete dutou trubku (ideálně se stříškou proti dešti), jež poslouží jako komín. Díky tomu se dovnitř dostane potřebný vzduch.
Na závěr můžete použít drny, které jste si zpočátku odložili stranou. Teď vám skvěle poslouží jako izolace a maskování v jednom. Pokud jde o uskladněné potraviny, krecht byste neměli příliš často otevírat. Proto se doporučuje vždy odebrat část zásob zhruba na dobu jednoho měsíce, kterou si potom uskladníte někde doma a spotřebujete.
Jak ochránit krecht před škůdci?
Jelikož je krecht stavba obehnaná pouze hlínou, může se stát, že dovnitř proniknou nějací nezvaní návštěvníci. Proto se dříve ještě před uložením kamenů na dno krechty vypalovaly, a to tak, že lidé dovnitř naskládali dřevo a to potom zapálili. Díky tomu se dostatečně zpevnily stěny krechtu i jeho podklad, takže se pak hlodavci nemohli tak snadno dostat dovnitř.
Při vypalování krechtů se doporučovalo, aby oheň hořel minimálně po dobu sedmi hodin, což mělo zajistit dostatečnou ochranu. Dnes se místo toho na dno a na stěny krechtu může dát pletivo s drobným okem, které by mělo škůdce zadržet. Pokud si ovšem chcete krechtování vyzkoušet, vypalování byste neměli zavrhovat, protože je opravdu účinné.
Krechtování v současnosti
Vzhledem k tomu, že krechty představují osvědčenou a levnou variantu skladování potravin, lidé se k nim pomalu začínají vracet. Navíc se dají poměrně jednoduše a rychle postavit, což oceňují především ekologičtí zemědělci a zahrádkáři bez vlastních sklepů.
Uskladnění brambor mimo krechty
Podařilo se vám vypěstovat velké množství vlastních brambor? Nebo snad máte možnost výhodně nakoupit dostatek brambor, které vám vydrží minimálně celou zimu? Ať je to, jak chce, v každém případě byste měli tyto plodiny před uskladněním pořádně zkontrolovat a poškozené nebo nahnilé kusy okamžitě vyhodit.
Ihned po sklizni by se měly nechat brambory vydýchat, díky čemuž částečně ztratí vlhkost. V žádném případě je neomývejte silným proudem vody, který způsobí vznik drobných oděrek. Vyschlé brambory pak můžete napytlovat nebo uložit v nižších vrstvách do bedýnek. Druhá varianta je přitom o něco lepší, jelikož zjednodušuje pravidelnou kontrolu brambor, které se nebudou tak rychle kazit.
Pro skladování brambor je důležitá vyšší vzdušná vlhkost, která panuje například ve sklepě, kde je také dostatečná tma. Samozřejmě zde ale nesmí být vlhko přespříliš. Teplota by se měla ideálně pohybovat zhruba kolem 6 °C. Pokud klesne pod 4 °C, brambory postupem času zesládnou, takže je pak budete muset vyhodit. Vyšší teplota naopak způsobí jejich klíčení, vadnutí a zahnívání.
Jestliže bydlíte v bytovém domě, mějte na paměti, že skladování většího množství syrových brambor nebo zeleniny se zde nedoporučuje. Důvodem jsou příliš suché sklepy, které navíc bývají vytápěné. Možná vás také napadlo, že byste mohli uložit brambory do lednice. To ale rozhodně nedělejte.
Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!
Co jsou krechty?
Krecht je polní jáma, která slouží k zimnímu uchovávání vypěstovaných brambor a zeleniny. Jde o primitivní historickou metodu skladování plodin, kterou využívali lidé bez sklepů, aby ochránili úrodu před rozmary počasí a krutými mrazy. Postupem času nicméně krechtování začalo upadat a dnes jej praktikuje pouze malé množství pěstitelů.
Jak vzniklo krechtování?
Krechtování údajně praktikovali již staří Římané. Později od nich ale tuto metodu uskladnění brambor a zeleniny převzaly i další národy, jelikož sklepy dříve představovaly záležitost nejbohatších domácností a zásoby bylo nutné nějakým způsobem uchovat na později. Díky krechtům plodiny přečkaly zimu a vydržely použitelné až do jara.
Jak vypadá krecht na brambory?
Krechty jsou do země vyhloubené svislé jámy, které se kopou alespoň do hloubky 120 centimetrů. Hloubí se typicky ve svahu nebo na vyvýšeném místě, kde je neohrozí podzemní voda. Typicky pak mívají na dně drenážní vrstvu v podobě kamení, bývají zateplené slámou a shora mohou být částečně nebo úplně zasypané zeminou či překryté drny. Dále pak mají větrací světlík.
Jak si udělat krecht na zahradě?
Nejprve vykopejte obdélníkovou jámu hlubokou 120 centimetrů, kterou na dně vyložíte kameny do výšky 30 centimetrů. Potom přidejte vrstvu slámy, která bude odvádět vodu a poslouží jako tepelná izolace. Následně můžete dovnitř vložit plodiny (volně nebo třeba v košících a bedýnkách). Pak ještě budete muset zakrýt vršek dřevěnými deskami, které budou na spodní straně opatřené slámou, do jedné z nich udělat díru a nainstalovat odvětrávací trubku a vše zakrýt drny.
