ŘEDKVIČKY PĚSTOVÁNÍ: Jak na to na zahradě nebo doma?

Mezi oblíbené druhy rané zeleniny dnes rozhodně patří ředkvičky, které mají specifickou chuť a řadu zdravotních benefitů. Navíc se dají pěstovat na záhoncích, ve skleníku, v pařeništi a při troše snahy také doma za oknem. Prozradíme, jak pěstovat ředkvičky ze semínek, jak a kdy zasadit ředkvičky a jak protrhat ředkvičky, abyste se dočkali bohaté a chutné úrody.

Kterou ředkvičku vybrat?

Když se řekne ředkvička, většina z nás si představí drobné červené bulvy s bílou dužinou. V současné době je však na trhu dostupná celá řada zajímavých kultivarů, jejichž podzemní část určená ke konzumaci může mít odlišné zbarvení, tvar i velikost. Díky tomu můžete vyzkoušet také pěstování žlutých, bílých nebo fialových ředkviček, které se pak dají skvěle zužitkovat v kuchyni.

Při pěstování ředkviček je dobré vědět, že jde o plodiny dlouhého dne. To znamená, že nejlepší zeleninu obvykle poskytují jarní a podzimní výsevy, zatímco v létě, kdy je den dlouhý a slunce svítí více než 12 hodin, se poměrně rychle začínají objevovat květní stonky a semena (ještě před vytvořením bulviček). Proto se dříve doporučovalo v létě ředkvičky vůbec nepěstovat.

Dnes ale již existují speciálně vyšlechtěné odrůdy, které během letních měsíců vybíhání do květu úspěšně odolávají. Pěstitelé je označují jako celoroční ředkvičky nebo letní ředkvičky. Mohou se vysévat od druhé poloviny jara až do podzimu, přičemž nejlépe se jim bude dařit na vlhčích místech v polostínu, kde prosperují, pokud jim pěstitel zajistí dostatek vláhy a správnou péči.

Oblíbené odrůdy ředkviček:

  • Cherry Belle – raná odrůda vhodná pro rychlení,
  • Faraon – raná odrůda, která se hodí i pro podzimní sklizeň,
  • Fortuna F1 – velice raná odrůda určená k rychlení i pro výsev na pole,
  • Lada – poloraná odrůda, která se hodí pro celoroční pěstování,
  • Poloneza – raná odrůda, kterou můžete použít pro rychlení i na poli,
  • Duo – velmi raná odrůda, která je odolná proti vyšeptávání,
  • Rampouch – odrůda vhodná pro jarní polní pěstování, jejíž hlízy jsou bílé a protáhlé,
  • Ria – velice raná odrůda vhodná pro rychlení i pro polní pěstování,
  • Tercia – odrůda vhodná pro celoroční pěstování a první podzimní výsevy (od poloviny srpna),
  • Kvarta – tetraploidní odrůda, která odolává letním vedrům, praskání i houbovatění dužiny,
  • Kvinta – raná až poloraná odrůda, která je odolná proti praskání a vybíhání do květu,
  • Vinara F1 – poměrně odolná odrůda vhodná pro celoroční pěstování,
  • Primara F1 – velmi raná odrůda určená pro jarní přirychlování, polní pěstování i podzimní výsevy (až do poloviny září),
  • Teko – velmi raná odrůda, která vyniká svou odolností k vybíhání květů,
  • Prima – odrůda, která se osvědčila pro zářijové výsevy, rychlení a rané polní pěstování,
  • Slavia – velice raná odrůda, kterou je možné vysévat již během února,
  • Slovana – raná odrůda určená pro studené rychlení, jejíž hlízy mají válcovitý tvar,
  • Stela – raná odrůda, která se hodí pro studené rychlení,
  • Viola – pozdní odrůda určená pro celoroční pěstování,
  • Věra – odrůda odolná vůči vybíhání a vyšeptávání,
  • Zlata – polopozdní typ vhodný pro jarní a podzimní sklizeň.

Jak pěstovat ředkvičky na zahradě?

Na našem území dnes zvládají ředkvičky pěstování venku, ale samozřejmě se dají pěstovat i ředkvičky na balkoně v truhlíku a dokonce můžete vyzkoušet také pěstování ředkviček v bytě. Většina zahrádkářů však volí osvědčenou variantu, což je vysévání ředkviček přímo do záhonů. Vegetační doba je pak o něco delší, než když se rozhodnete pro pěstování ve skleníku.

Co se týče půdních poměrů, ředkvičky jsou celkem nenáročné. V ideálním případě byste jim měli zajistit stanoviště s lehčí, humózní a záhřevnou zeminou, která je dostatečně zásobená potřebnými živinami. Ještě než se pustíte do sázení ředkviček, měli byste přitom půdu prokypřit a přidat trochu kompostu, který ji částečně zlehčí a díky obsahu prospěšných mikroorganismů ji pomůže prohřát.

Nadměrné množství dusíku ale ředkvičkám rozhodně neprospívá, takže byste to s přihnojováním pomocí kompostu rozhodně neměli přehánět. Často se naopak doporučuje do takto obohacené zeminy vysévat ředkvičky až ve druhém roce (zařazují se do druhé tratě), protože čerstvě pohnojená půda může způsobit pálivost a červivost ředkviček nebo praskání bulviček.

Pro jarní a podzimní výsevy je dobré vybírat spíše slunná stanoviště, která zajistí rostlinkám dostatek světla. Pokud ovšem chcete pěstovat ředkvičky v létě, volte raději zastíněná místa, kde zelenina nebude tak rychle vybíhat do květu. Kromě toho samozřejmě můžete vyzkoušet i pěstování ředkviček v zimě, což se ovšem provádí ve skleníku.

Spolu s hlávkovým salátem se ředkvičky často používají jako předkultury. Jakmile tuto chutnou zeleninu sklidíte, můžete tedy na stejné místo vysadit jiné druhy, jako je například celer, zelí, hrách nebo dokonce i mrkev a pórek. Pokud jde o vhodné sousedy, ředkvičky dobře snáší přítomnost fazolí, řeřichy, mrkve, salátu, rajčat nebo jahod, ale špatně se jim daří poblíž cukety nebo okurek.

Kdy sázet ředkvičky?

Chcete-li sázet ředkvičky do venkovních záhonů, vždy musíte brát ohledně na počasí a klimatické podmínky. Jinak by se totiž mohlo stát, že vám zelenina nevyklíčí a žádné úrody se nedočkáte. Obecně se přitom výsev ředkviček do záhonu provádí zhruba od poloviny dubna, ale někdy je to možné provést již na konci března. Hodně přitom záleží i na odrůdě, kterou jste zvolili.

TOP:   ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY: Jaké existují SKUPINY a DRUHY a co musím splňovat, abych je získal?

Jarní odrůdy se typicky vysévají od konce března do května, ty letní potom v druhé polovině jara a podzimní můžete do záhonků umístit zhruba od poloviny srpna do poloviny září. Pokud jde o to, za jak dlouho vylezou ředkvičky, klíčení semínek v teple trvá asi 4 až 5 dnů, ale ve venkovních podmínkách si na klíčky ředkviček budete muset počkat třeba i dva týdny.

Nevíte rady, jak zasadit ředkvičky, aby se jim dobře dařilo? Semena se typicky vysévají zhruba 0,5 až 1,5 centimetru hluboko, a to do řádků, které by od sebe měly být vzdálené asi 10 až 15 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky přitom dodržujte pravidelné rozestupy, a to zhruba 3 až 5 centimetrů. Pamatujte také na to, že příliš husté výsevy rostlinám nesvědčí a snižují úrodu.

Vysetá semena je dobré lehce zahrnout zeminou, přimáčknout a zalít. Při časných jarních výsevech přitom hrozí kolísání teplot, proti čemuž je možné ředkvičky chránit prostřednictvím bílé netkané textilie, která zároveň poslouží jako obrana proti škůdcům. Mladé rostlinky jsou obvykle schopné snášet mrazy zhruba do -3 °C, zatímco ty starší odolávají až do -6 °C.

A jak sázet ředkvičky, pokud si chcete zajistit opakovaný přísun chutné zeleniny, kterou můžete v kuchyni využít na mnoho různých způsobů? Většinou se doporučuje postupné setí ředkviček, konkrétně v týdenních nebo ve čtrnáctidenních intervalech. Díky tomu budete mít po celou sezónu k dispozici šťavnaté ředkvičky, a to klidně až do prvních přízemních mrazíků.

Péče o ředkvičky

Vysoké teploty v kombinaci s nedostatkem vláhy mohou mít na pěstované ředkvičky negativní vliv. Podporují totiž jejich vyšeptávání a při kolísající vlhkosti navíc rostliny začínají dřevnatět. Proto byste měli dbát na dodržování stejnoměrné vlhkosti a rostliny pravidelně zalévat. Raději ale dodávejte ředkvičkám vláhu po menších dávkách, aby nedošlo k podehnívání a aby se neobjevily plísně.

Vzešlý porost je obvykle nutné vyjednotit a protrhat, abyste se zbavili slabých rostlin a ponechali si na záhoncích pouze ty dostatečně silné. Tímto způsobem získáte bohatou úrodu šťavnatých a poměrně velkých bulviček. Rostliny rozhodně nenechávejte přerůst, protože vytáhlé ředkvičky postupně dřevnatí a nejsou již tak chutné.

To samé se navíc může stát i v případě, kdy zelenina nemá k dispozici vhodné pěstební podmínky a okolní půda je příliš suchá a chudá na potřebné živiny. Aby byly ředkvičky chutné, zvláště v teplém počasí vyžadují dostatečnou zálivku, ale na jejich hnojení můžete klidně zapomenout. Pokud tuto zeleninu vysejete do kvalitní a na humus bohaté půdy, nebude jej vůbec potřebovat.

Ohrožují ředkvičky choroby?

Ačkoliv je pěstování ředkviček poměrně nenáročné, můžete narazit na celou řadu různých problémů, které vám péči o danou zeleninu nepříjemně zkomplikují. Jedním z nich jsou situace, kdy bulvy začnou praskat, což se děje poměrně často. Důvodem je nepravidelný přísun vláhy. Pamatujte tedy, že půdu je nutné neustále udržovat mírně vlhkou. Nesmí být přemokřená ani příliš vysušená.

Kromě toho ohrožují ředkvičky škůdci, jako jsou dřepčíci, které lákají jejich suché listy. Budete-li ovšem dbát na správné zalévání ředkviček, měli byste se jim vyhnout. Pokud jde o to, co žere ředkvičky, objevit se může také květilka ředkvová, která má na svědomí hnědé chodbičky pod povrchem bulvy nebo v jejím středu. Před těmito škůdci můžete rostliny ochránit mechanicky, tedy pomocí netkané textilie, ale také vhodnými chemickými postřiky.

Aby se ředkvičkám u vás na zahradě dobře dařilo, měli byste dbát také na správné protrhávání. Příliš hustý výsev totiž může být důvodem, proč se na vašich záhoncích rozvine houbovitá choroba krčků semenáčků a následně dochází k odumírání rostlin. Na ředkvičkách si ovšem mohou pochutnat i slimáci, takže se pokuste zabránit jim v přístupu na záhonky pomocí vhodných zábran.

Sklizeň ředkviček

Vegetační doba ředkviček je poměrně krátká a pohybuje se zhruba v rozmezí od 30 do 40 dnů (ale vždy hodně záleží na počasí). Jde přitom o zeleninu, která musí růst poměrně rychle, aby byly její bulvy a hlízy chuťově jemné a krásně šťavnaté. Rostou-li pomalu, mají naopak sklon k dřevnatění a zdaleka již nejsou tak chutné, jak byste si jistě přáli. Místo toho získávají hořký nádech.

Ředkvičky se sklízejí postupně tak, jak dorůstají, tedy nejčastěji po 4 až 8 týdnech od výsevu. Nenechte je ovšem na záhoncích přerůstat a sbírejte je včas, dokud jsou křehké a šťavnaté. Později sice bulvy a hlízy mohou být o něco větší, ale mají sklon k dřevnatění a bývají na chuť mnohem palčivější. Po vyjmutí z půdy ředkvičky poměrně rychle vadnou, takže je nelze příliš dlouho skladovat. Proto se doporučuje zpracovat tuto zeleninu co nejdříve, nebo ji třeba naložit.

TOP:   CIBULE PRORŮSTAVÁ: Na co se hodí a jak ji pěstovat?

Jak pěstovat ředkvičky ve skleníku?

Zahrádkáři si ředkvičky oblíbili především díky tomu, že skvěle chutnají, jsou poměrně nenáročné a navíc se dnes dají pěstovat různými způsoby. Pokud máte k dispozici skleník, pařeniště nebo fóliovník, můžete se pustit do jejich rychlení, díky kterému pak budou ředkvičky k dispozici opravdu brzo po raném výsevu. První zeleninu si tak dopřejete již koncem března.

S výsevem do skleníku nebo do teplého pařeniště můžete začít již od poloviny února, do studeného pařeniště pak od poloviny března. Jakmile osivo vzejde, mladé rostlinky vyjednoťte a půdu udržujte mírně vlhkou. Pozor si přitom dávejte na příliš husté výsevy (vysévejte ředkvičky asi 10 centimetrů od sebe) a na přemokření, což napomáhá rozvoji plísní a hnilobných procesů.

Později je však dobré uvolnit místo v pařeništi nebo ve skleníku pro jiné druhy teplomilné zeleniny, které jsou o něco náročnější než ředkvičky. Proto se většinou od dubna již tato zelenina vysévá spíše přímo do venkovních záhonů. Pěstování ředkviček na záhoncích přitom oproti jejich vysévání do skleníku, pařeniště či fóliovníku prodlouží vegetační dobu o 7 až 10 dnů.

Pěstování ředkviček v truhlíku

Rádi byste si dopřáli chutnou zeleninu, ale nemáte k dispozici zahradu, skleník ani pařeniště? V tom případě nemusíte zoufat, protože s trochou snahy zvládnou ředkvičky pěstování doma i v truhlíku na balkoně nebo na terase. Výhodou přitom bývá hlavně velmi krátká vegetační doba, díky čemuž se brzy dočkáte první úrody.

Jak pěstovat ředkvičky doma? Nejprve si připravte vhodnou pěstební nádobu, substrát a semena ředkviček. Použít můžete truhlík nebo širší květináč, který nemusí být příliš hluboký, ale někteří pěstují tyto rostliny také v kartonovém platu od vajíček. Vyžadují ovšem pravidelnou zálivku, a proto se pro pěstování ředkviček v bytě či na balkoně doporučují spíše samozavlažovací truhlíky.

Chcete-li pěstovat ředkvičky v truhlících na okenním parapetu nebo třeba na slunné terase, vybírejte spíše odrůdy, které se označují jako celoroční. Ty pak totiž můžete vysévat průběžně, jelikož nemají tak vysokou tendenci k předčasnému ukončení vegetace a vybíhání do květu. Skvěle se k tomu hodí třeba ředkvičky Kvinta, Tercia, Lada, Ester, Kvintara F1 nebo také Viola.

Pokud jde o to, kdy sázíme ředkvičky při domácím pěstování, za okno je můžete vysévat už velice brzy na jaře (často se začíná odrůdami určenými k rychlení a navazuje se pak celoročními variantami). Doporučuje se přitom zvolit speciální substrát pro výsev zeleniny, který obsahuje dostatečné množství potřebných živin. Ten je po třech výsevech dobré obohatit organickým hnojivem.

Výsev si naplánujte vždy po 14 dnech, což vám zajistí téměř nepřetržitou sklizeň po celou pěstební sezónu. Do truhlíku nejprve vložte substrát, kam později vyhloubíte malé jamky o hloubce asi 1,5 centimetru. Poté vložte semínka a zahrňte je zeminou. Měla by být od sebe vzdálená zhruba 3 až 4 centimetry, což jim zajistí dostatek prostoru i světla.

A jak pěstovat ředkvičky v truhlíku, když máte výsev zeleniny již za sebou? Vyberte vhodné místo na okenním parapetu, na balkoně nebo na terase, kde budou mít rostliny dostatek světla. Pravidelně je pak zavlažujte, aby půda nestihla zcela vyschnout. Zároveň ale své truhlíky nepřelévejte, protože by ředkvičky mohly uhnít.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Které ředkvičky na zahradu zvolit?

Oblíbená je třeba raná odrůda Cherry Belle, která je vhodná pro rychlení, ale i varieta Lada, která se hodí pro celoroční pěstování podobně jako třeba odrůdy Tercia, Viola, Ester, Kvinta nebo Kvintara F1. Lidé ovšem hojně pěstují i polopozdní kultivar Zlata, jenž je určený pro jarní a podzimní sklizeň, či odolné odrůdy Teko, Duo nebo Kvarta.

Kdy pěstovat ředkvičky?

Chcete-li zahájit pěstování ředkviček ve skleníku, pařeništi nebo fóliovníku, můžete je vysévat již od poloviny února a první úrody se pak dočkáte na konci března. Na venkovní záhony se ředkvičky vysévají zhruba od poloviny dubna, ale vždy závisí na počasí. Letní variety se pak vysazují ve druhé polovině jara, zatímco ty podzimní zahrádkáři vysévají od poloviny srpna do poloviny září.

Jak dlouho pěstovat ředkvičky?

Délka klíčení ředkviček vždy závisí na okolních podmínkách a typicky se pohybuje v rozmezí 4 až 14 dnů. Vegetační doba je pak poměrně krátká, konkrétně zhruba 30 až 40 dnů, během kterých se pod zemí vytvoří chutné bulvy a hlízy. Zeleninu následně můžete sklízet postupně tak, jak dorůstá, tedy zhruba za 4 až 8 týdnů. Rozhodně byste ji přitom neměli nechat přerůst.

Trápí ředkvičky nemoci a škůdci?

Pokud ředkvičky začnou praskat, chyba je obvykle na vaší straně, protože zelenina nemá pravidelný přísun vláhy. Do jejích listů se pak mohou pustit dřepčíci, zatímco v bulvách si chodbičky vytváří škůdce známý jako květilka ředkvová. Kromě toho mohou ředkvičky napadnout také slimáci a objevuje se i houbovitá choroba krčků semenáčků.