Co je Orsej jarní a na co se hodí?

Pokud se u vás na zahradě během března či dubna objevila drobná rostlinka s výrazně žlutými květy, pravděpodobně se jedná o orsej jarní. Jak už samotný název napovídá, její přítomnost je předzvěstí blížícího se jara. Prozradíme, kde a kdy roste orsej jarní, jaké má orsej jarní užití a jak tuto rostlinu efektivně zlikvidovat, pokud se u vás na zahradě nechtěně přemnoží.

Co je orsej?

Pod tímto názvem se ukrývá rostlinný rod z čeledi pryskyřníkovitých, jehož latinské označení zní Ficaria. Spousta autorů nicméně tento rod neuznává a druhy, které do něj podle jiných botaniků spadají, raději řadí do rodu pryskyřník (Ranunculus). Jedná se totiž o rostliny blízce příbuzné pravým pryskyřníkům, které se ovšem po vzhledové stránce v některých aspektech liší.

Orseje jsou vytrvalé byliny, které se vyznačují především svými kyjovitě ztlustlými kořenovými hlízami. Jejich lodyha bývá vystoupavá a někdy kořenující, přičemž někdy se v paždí listů vyvíjí pacibulky, ale jindy zcela chybí. Listy bývají jednoduché a jejich čepele mají srdčitě vejčitý až okrouhle ledvinitý tvar. Květy pak mívají zelené kališní lístky, zatímco ty korunní mají obvykle žlutou barvu.

Všechny orseje vykvétají poměrně brzy na jaře, konkrétně v období od března do května. Plodem jsou pak nažky, které se shlukují v souplodí. Někdy ovšem mohou být zakrnělé, takže se rostlina rozmnožuje spíše vegetativně. Pokud jde o jednotlivé zástupce rodu orsej, vždy záleží na taxonomickém pojetí, ale obvykle se vyčleňuje následujících 5 druhů:

• orsej jarní (Ficaria verna),
• orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia),
• Ficaria fascicularis,
• Ficaria ficarioides,
• Ficaria popovii.

Orsej jarní

Ačkoliv spousta lidí netuší, o jaký druh se jedná, ve skutečnosti je orsej jarní rostlina, kterou mnozí pěstitelé a zahrádkáři považují za symbol jara. Jde přitom o vytrvalou bylinu, která zaujme svými sytě žlutými květy a lesklými zelenými listy. Na první pohled pak připomíná orsej blatoucholistý, ale liší se svými nekořenujícími lodyhami a neolistěnými květními stopkami.

Jak vypadá orsej jarní?

Orsej jarní dorůstá zhruba do výšky 3 až 15 centimetrů. Podobně jako orsej blatoucholistý má také orsej jarní hlízy, které slouží jako kořenový systém. Z nich pak vyrůstá vystoupavá a zpravidla kořenující lodyha. V závislosti na tom, o který poddruh orseje jarního se jedná, buď pacibulky zcela chybí, nebo se mohou vyvinout v paždí listů (na českém území jsou pacibulky obvykle přítomné).

Z jedné lodyhy vyrůstá většinou pouze jediná květní stopka, která je olistěná. Jednotlivé listy bývají jednoduché a dlouze řapíkaté, zatímco ty nejvyšší mají řapíky spíše kratší. Čepele listů jsou lysé, lesklé, na okraji nepravidelně vroubkované a v závislosti na konkrétním poddruhu srdčitě vejčité až okrouhle ledvinité. Nevytváří přízemní růžici a směrem vzhůru se zmenšují.

Pokud jde o to, jaké má orsej jarní květy, kališní lístky bývají zelené, lysé a na okrajích blanité. Korunní lístky naopak mají výrazně žlutou barvu, jsou úzce vejčité a dosahují délky 12 až 16 milimetrů. Rostlina obvykle kvete brzy na jaře, tedy od března až do května, a později vytváří nažky uspořádané do souplodí. Jelikož má ale orsej jarní plody často zakrnělé, rostlina se pak rozmnožuje vegetativně.

Kde roste orsej jarní?

Podle botaniků je orsej jarní druh, který se přirozeně vyskytuje skoro po celé Evropě. Ačkoliv roste na mnoha místech tohoto kontinentu a zasahuje i do Malé Asie nebo na Kavkaz, v nejzápadnějších a nejjižnějších částech se s ním nesetkáte (například na Islandu). Sekundárně se dnes objevuje také v Severní Americe, kam byl zavlečen člověkem. Místy se zde chová jako invazivní druh.

Pokud jde o to, jaký má orsej jarní výskyt na území České republiky, u nás tuto rostlinu najdete prakticky na každém kroku. Orsej jarní roste hlavně na vlhkých loukách, v křovinách, u jezírek a potůčků nebo v listnatých lesích, ale objevuje se i v parcích nebo v okolí rodinných domů. Je rozšířený od nížin až do podhůří, ale v horských oblastech je vzácný. Někdy ho přitom lidé považují za plevel.

Taxonomie

Typicky se orsej jarní latinsky označuje jako Ficaria verna, ale setkat se můžete i s celou řadou dalších pojmenování, jako je například termín Ranunculus ficaria. Jedná se přitom o variabilní druh, který se dá rozdělit ještě na několik specifických poddruhů. Z taxonomického hlediska nicméně může být v tomto ohledu poměrně velký zmatek.

V České republice například roste poddruh, který se dnes označuje jako Ficaria verna subsp. verna (tzv. orsej jarní pravý), ačkoliv dříve byly tyto rostliny v našich končinách tradičně řazeny k poddruhu známému jako Ficaria verna subsp. bulbifera (tzv. orsej jarní hlíznatý). Mnozí současní autoři však usoudili, že naše tetraploidní rostlina s pacibulkami patří do skupiny Ficaria verna subsp. verna.

Tato změna nicméně způsobila, že rostliny dříve označované jako subsp. verna se musí uvádět pod jiným jménem, což je pro mnohé pěstitele velice matoucí. Na evropském území se každopádně v současné době vyskytují následující 4 poddruhy:

• Ficaria verna Huds. subsp. verna – roste ve střední Evropě včetně České republiky a údajně se nachází také na území Malé Asie,
• Ficaria verna subsp. ficariiformis – roste v západním až centrálním Středomoří, ale objevuje se také v oblasti západní Evropy,
• Ficaria verna subsp. fertilis – roste především v západní a jihozápadní Evropě,
• Ficaria verna Huds. subsp. chrysocephala – roste ve východním Středomoří, ale jako neofyt se vyskytuje také na území Anglie.

Možnost záměny

Orsej jarní si můžete splést s podobným orsejem blatoucholistým. Jde o vytrvalou bylinu dorůstající do výšky 10 až 20 centimetrů, která má podobně jako orsej jarní kyjovitě ztlustlé kořenové hlízy a vystoupavou lodyhu, která je ovšem nekořenující. Pacibulky v paždí listů se v tomto případě nevyvíjí a z jedné lodyhy vyrůstá několik květních stopek. Nažky přitom bývají dobře vyvinuté.

Orsej jarní jedovatost

V současné době už je mezi lidmi známé, že jde o jedovatou a poměrně nebezpečnou rostlinu. Jakmile vykvete, vytváří ranunkulin, který se při porušení rostlinného pletiva rozkládá na glukózu a toxin protoanemonin. Kvůli tomu je orsej v čerstvém stavu jedovatý pro člověka i pro zvířata a při konzumaci vyvolává podráždění střev, žaludku, ledvin, ale i závratě, bezvědomí nebo zástavu dechu.

Protože jsou dospělé rostliny orseje jedovaté a mají palčivou chuť, dobytek i zvěř se jim obloukem vyhýbají. Sušením se nicméně protoanemonin rozkládá, takže seno by mělo být z tohoto pohledu bezpečné. V sušené nati se pak nachází i silice a kyselina palmitová, zatímco kořeny obsahují enzym ureasu. Při kontaktu s pokožkou může orsej jarní vyvolat místní podráždění, záněty a puchýřky.

Jaké má orsej jarní léčivé účinky?

Spoustu lidí zajímá hlavně to, jak ovlivňuje orsej jarní zdraví člověka a zda může být tato rostlina prospěšná při léčbě některých onemocnění. Na jaře se totiž u nás vyskytuje téměř všude, takže by bylo vhodné najít pro danou bylinu nějaké využití. Zde je však nutné dávat dobrý pozor. Ačkoliv v minulosti lidé používali orsej jarní jako léčivku, dnes už víme, že je jedovatá.

Kořenové hlízy orseje jarního některým osobám připomínají drobné kožní výrůstky, což pravděpodobně vedlo k domněnce, že se jedná o dobrý lék na bradavice. Proto lidé dříve na tyto výrůstky nanášeli šťávu z listů orseje jarního, která nepříjemně pálila, což vzbuzovalo dojem, že skutečně účinkuje, přestože to nebyla pravda. Dnes už se ale orsej na bradavice vůbec nepoužívá.

Kromě toho se pak orsej jarní používal také na hemoroidy a při léčbě kurdějí. To má ovšem své opodstatnění, jelikož jde o nemoc způsobenou dlouhodobým nedostatkem vitamínu C, který je hojně obsažený v mladých listech orseje. Ty se proto přidávaly do polévek nebo se z nich připravovaly saláty, ale pouze do chvíle, než rostlina začala kvést a stala se jedovatou.

Jaké má orsej jarní využití?

Na konci května postupně zaniká nadzemní část rostliny a do příštího jara tedy přežívají pouze malé hlízy, které jsou schované v zemi. Na povrchu se mohou objevit při silnějších deštích, přičemž v minulosti je lidé pro jejich tvar a špinavě žlutou barvu považovali za obilí spadlé z nebe. Proto je sbírali, vyráběli z nich mouku a tu potom používali na pečení chleba (hlavně v době hladu a chudoby).

Kromě toho se i dnes někdy z mladých listů orseje jarního připravují saláty nebo je lidé používají na přípravu čaje, ale je nutné provést sběr ještě před rozkvětem. V některých případech vám navíc může poskytnout orsej jarní mast na hemoroidy, která se vyrábí ze sušené rostliny v kombinaci se slunečnicovým olejem a včelím voskem.

Jako kompaktní trvalka a půdokryvná rostlina se orsej jarní hodí také pro pěstování na našich zahradách, přičemž dokáže zazářit třeba na okrajích květinových záhonů, ale můžete ji umístit také do květináče nebo jiné nádoby. Navíc hojně přitahuje motýly a včely, což mnozí pěstitelé u tohoto druhu velice oceňují. Dobrou zprávou je ale i to, že slušně odolává větším mrazům.

V našich podmínkách zvládá orsej jarní pěstování poměrně dobře. Co se týče pěstebních podmínek, nemá moc ráda slunečná stanoviště a spíše upřednostňuje místa v polostínu. Půda by v ideálním případě měla být vlhká a bohatá na humus. Pokud i vás tato rostlina zaujala a chtěli byste si ji na zahradě vysadit, doporučuje se vybírat plnokvěté odrůdy. Orsej se pak množí hlízami nebo dělením trsů, což se provádí vždy na jaře.

Orsej jarní likvidace

Nevíte si rady, jak se zbavit orseje jarního? Ačkoliv je orsej jarní bylina, kterou si mnozí zahrádkáři pro její vzhled chválí a v jarních měsících si užívají pohled na její výrazné žlutě zbarvené květy, někteří lidé ji zkrátka na svém pozemku nechtějí. Pokud k nim patříte i vy, můžete vyzkoušet mechanické odstranění, kdy na jaře několikrát rozhrabete trávu železnými hráběmi a případně ji posekáte sekačkou. Vyzkoušet ale můžete i likvidaci Bofixem.