Morušovník využití

Hledáte neobvyklou dřevinu pro svou zahradu, ale nevíte si rady s tím, jaký druh si pořídit? Řešením by mohl být morušovník, což je ovocný strom známý pro své nápadné plody, které se tvarem podobají ostružinám. Nejenom, že okolí vašeho domu skvěle ozvláštní, ale mají i celou řadu pozitivních účinků na lidský organismus a zároveň se dají použít v kuchyni.

Co je morušovník?

Pod názvem morušovník (Morus) se ukrývá rostlinný rod patřící do čeledi morušovníkovité (Moraceae), která zahrnuje více než 1100 různých druhů bylin a dřevin. Jedná se o teplomilné ovocné stromy, které zdomácněly v nížinných polohách. Pokud se jim na daném stanovišti dobře daří, mohou se pak dožívat i několika stovek let.

Na našem území se morušovníky pěstují hlavně ve vinorodých oblastech, které jsou dostatečně teplé a úrodné. Vyžadují otevřené slunné polohy s roční průměrnou teplotou nad 8 °C, ale díky své houževnatosti dobře snáší také podmínky mírného pásma a dokáží přežít dokonce i tužší zimy. Nesnesou ovšem příliš studená stanoviště, kde je neustále mokro.

Co se týče vzhledu, podle zahrádkářů je moruše strom poměrně statného vzrůstu, který se na našem území vyskytuje ve třech hlavních podobách, a to jako morušovník bílý, morušovník černý a morušovník červený. Listy těchto dřevin jsou srdčité, ve spodní části ochlupené a mají pilovitý okraj. Plodem je ovoce nazývané moruše, které svým tvarem připomíná ostružiny.

Historie

Moruše se pyšní více než třítisíciletou historií, přičemž jejich léčivé účinky v minulosti využívali třeba staří Číňané, Řekové nebo Římané. Co se týče původu, pěstování morušovníku se praktikovalo nejprve v Asii, kde jeho listy sloužily jako potrava pro housenky bource morušového, kterého lidé chovají z toho důvodu, že vytváří hedvábné vlákno.

V jižní Evropě byly plody morušovníku známé již v antickém starověku a o rozšíření této dřeviny se později postaral Karel Veliký, který nařídil pěstování morušovníků na císařských farmách. Na našem území rostou moruše již od středověku, přičemž známé jsou například morušové háje podél promenády na šancích nebo na Petříně, o nichž existují doklady z poloviny 19. století.

V současné době se morušovníky v České republice pěstují ve větším množství především v pražské botanické zahradě, v Ostravě nebo třeba v Trutnově. V krajině pak najdete spíše starší stromy, jelikož dříve nešlo o příliš často vysazované dřeviny, ale v posledních letech si tyto stromy získaly oblibu pěstitelů a zdobí nejednu zahradu. Napomáhá tomu také celkové oteplování klimatu.

Jak vypadají plody moruše?

Morušovníky patří mezi mrazuvzdorné dřeviny a mezi lidmi jsou známé hlavně díky svým plodům. Ty vyrůstají z nenápadných nazelenalých květů a představují plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí, která dozrávají v červnu a červenci. Jedná se o velice chutné ovoce, které je příjemně šťavnaté, osvěžující a sladké až sladkokyselé.

Morušové plody jsou podlouhlé, měří zhruba 4 centimetry a svým tvarem se podobají hlavně ostružinám, s nimiž sdílejí i celou řadu využití. Souplodí přitom může mít celou řadu různých barev v závislosti na konkrétním druhu morušovníku. Můžete se tak setkat s bílými, načervenalými, tmavě fialovými nebo dokonce i černými morušemi.

Léčivé účinky moruše

Přemýšlíte, jak ovlivňují plody moruše zdraví člověka? Toto ovoce si našlo využití v tradiční čínské medicíně a díky svým příznivým účinkům na lidské zdraví si později moruše oblíbili také obyvatelé Evropy a dalších světových oblastí. Pro jejich výživovou hodnotu se dnes dokonce dají zařadit mezi takzvané superpotraviny.

Co moruše obsahují?

  • velké množství vitamínu C a vitamín K,
  • vitamíny B1 a B2,
  • železo, vápník, hořčík, draslík a fosfor,
  • stravitelnou vlákninu a bílkoviny,
  • velké množství přírodních cukrů (glukóza a fruktóza),
  • resveratrol (přírodní antioxidant).

Čerstvé moruše, sušené moruše, ale i šťáva připravená z těchto plodů mají silné antioxidační účinky, chrání před volnými radikály a podporují zdraví člověka na mnoha různých úrovních. Napomáhají k udržování normální hladiny krevního cukru, podporují kvalitní spánek a pozitivně ovlivňují fungování střev a pravidelné vylučování. Šťáva pak působí antibakteriálně a močopudně.

Aby toho nebylo málo, čínská medicína tradičně využívala moruše také při léčbě vysokého tlaku a žaludečních zánětů. Jsou ovšem prospěšné i při cukrovce, jelikož obsahují moranolin, jenž zpomaluje vstřebávání sacharidů. Kromě toho pomáhají tělu zbavovat se bolesti v krku, zmírňují kašel, snižují horečky, celkově pročišťují organismus a zklidňují nervový systém.

Moruše se nicméně dají využít i při zácpě, protože plody mají mírně projímavý účinek. Pokud je budete jíst pravidelně, pomohou vám snížit vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak, přičemž působí také jako prevence vzniku anémie, osteoporózy nebo kardiovaskulárních onemocnění. V neposlední řadě pak plody morušovníku také podporují tvorbu červených krvinek a kostní hmoty.

Nemyslete si však, že se léčivými účinky vyznačují pouze morušové plody. Skvělý je také čaj z listů, který má nejen příjemnou chuť, ale zároveň je také zdravý. Napomáhá totiž zachovat rovnováhu cukrů v krvi, jelikož příznivě ovlivňuje metabolismus glukózy. Listy také obsahují látky, které podporují funkci jater, přispívají k omlazení pokožky, snižují hladinu cholesterolu a brání proti revmatismu.

Moruše: využití

Vzhledem k tomu, že mají plody morušovníku celou řadu léčivých účinků, stávají se v poslední době stále populárnější jako superpotravina. Pokud pak lidé nemají k dispozici čerstvé moruše, používají také sušené plody, které se dají konzumovat samostatně, ale skvěle se hodí také jako přísada do jogurtu nebo do ovesné kaše.

Moruše si díky své sladké chuti našly využití také v kuchyni. Pokud máte k dispozici čerstvé plody, můžete připravit například šťávu z moruše, kompot, džem, mošt nebo morušové víno. Po usušení jsou plody nicméně ještě sladší, a proto se často využívají jako přírodní sladidlo. Z moruší i listů se pak dá vyrobit chutný čaj nebo sirup, který se používá v léčitelství.

Kromě výše zmíněných způsobů, jak využít plody morušovníku, můžete vyzkoušet také přípravu morušové tinktury nebo obklady, koupele a kloktadla z morušových listů. V rámci využití je pak samozřejmě nutné zmínit také nezastupitelnou úlohu morušovníků při výrobě přírodního hedvábí. Dále se jedná o zpracování dřeva k tvorbě hudebních nástrojů a speciálních soudků a stromy se používají také jako okrasné prvky v zahradách, kde vyniknou hlavně jako efektní solitéra.

Co je morušovník?

Jedná se o rostlinný rod z čeledi morušovníkovité, která zahrnuje asi 1100 různých druhů bylin a dřevin. Morušovníky jsou teplomilné ovocné stromy, které jsou poměrně statné a v příznivých podmínkách se mohou dožívat klidně i několika stovek let. U nás se jim daří hlavně ve vinorodých oblastech a v nížinných polohách, ale dobře snáší i klasické podmínky mírného pásma, takže dokáží přežít i tužší zimy.

Jak vypadají plody moruše?

Morušovníky jsou mezi zahrádkáři známé hlavně díky svým plodům, které se označují jednoduše jako moruše. Jde o plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí, která dozrávají v červnu a červenci. Moruše jsou velice chutné, šťavnaté a sladké nebo sladkokyselé. Měří asi 4 centimetry, svým tvarem připomínají ostružiny a mohou mít celou řadu barev od bílé přes červenou a fialovou až po černou.

Jaké jsou léčivé účinky moruše?

Moruše se díky svým příznivým vlivům na lidský organismus používaly již v tradiční čínské medicíně. Obsahují velké množství vitamínu C a přírodních cukrů nebo třeba přírodní antioxidant resveratrol. Díky tomu chrání před volnými radikály, pomáhají udržovat normální hladinu krevního cukru, pozitivně ovlivňují fungování střev, působí antibakteriálně a močopudně, jsou prospěšné při cukrovce a mají i celou řadu dalších léčivých účinků.

Jaké má morušovník využití?

Listy morušovníku již v minulosti sloužily hlavně jako potrava pro housenky bource morušového a dřevo se používá například k tvorbě hudebních nástrojů nebo speciálních soudků. Samotné moruše, které lidé někdy označují za superpotravinu, pak našly využití v kuchyni, kde slouží k přípravě kompotů, džemů, moštů, šťáv nebo morušového vína. Po usušení se navíc používají také jako přírodní sladidlo a přidávají se do jogurtu nebo do ovesné kaše.