Jak pěstovat Bobkovišeň?

Rozhodli jste se pořídit si živý plot, hledáte zajímavý keř či stromek do květináče na terasu nebo snad toužíte po dřevině, která bude dominovat vaší zahradě a přitáhne pohled každého kolemjdoucího? Pak byste rozhodně měli dát šanci bobkovišním, které jsou u nás stále oblíbenější. Prozradíme, jak se sází bobkovišeň, čím hnojit bobkovišeň nebo jaké mohou mít bobkovišně choroby.

Co je bobkovišeň?

Podle botaniků je bobkovišeň stálezelený keř nebo strom, který patří mezi slivoně (latinsky Prunus). V našich podmínkách se přitom nejčastěji pěstuje bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), která má více než čtyřicet zajímavých kultivarů, nebo bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica). Obecně se pak tyto dřeviny někdy označují také pojmem vavřínovec.

Bobkovišně jsou známé především pro své kožovité listy, které mají světle nebo tmavě zelenou barvu, jsou lysé a na první pohled lesklé. Kromě toho pak zaujmou také svými krémově bílými květy, které jsou typicky uspořádané do vztyčených nebo svěšených hroznů, ale i svými plody, což jsou temně červené nebo zcela černé kulovité peckovice. Stejně jako zbytek rostliny jsou ovšem jedovaté.

Kde koupit bobkovišeň?

Jelikož si lidé v poslední době tyto dřeviny oblíbili, seženete je prakticky v každém větším zahradnictví po celé České republice, ale kromě toho jsou k dostání i v různých hobby marketech. Jinak se samozřejmě dá bobkovišeň koupit také na internetu, kde najdete řadu kultivarů v různých velikostech. Občas se zde dá pořídit bobkovišeň levně, ale soustřeďte se především na kvalitu.

Pokud pak jde o to, jaká bude zhruba pro vybranou bobkovišeň cena, vždy samozřejmě záleží na několika faktorech. Svou roli zde hraje především konkrétní odrůda, ale i to, jak je bobkovišeň vzrostlá a zda se prodává v kontejneru, s kořenovým balem nebo třeba jako prostokořenná rostlina. Cena bobkovišně Novita v malém kontejneru p9 se například pohybuje kolem 100 až 120 korun, u těch větších to pak může být několik stovek i tisíc korun.

Jak pěstovat bobkovišeň?

Vždy samozřejmě záleží na tom, za jakým účelem jste si bobkovišeň na svou zahradu pořídili, tedy jestli chcete, aby tyto rostliny vytvořily souvislý živý plot, nebo snad plánujete pěstovat bobkovišeň jako dechberoucí solitéru. Podle toho je nutné zvolit také vhodnou odrůdu, s čímž vám v zahradnictví nebo třeba i na internetu pěstitelé určitě velice rádi pomohou.

Jednotlivé kultivary se liší především svým vzrůstem, tvarem, mrazuvzdorností, ale i podobou listů, které mohou být kulatější, nebo naopak spíše zašpičatělé. Při výběru byste vždy měli brát ohled na konkrétní místo, kam plánujete bobkovišeň vysadit, a na prostor, jenž můžete této rostlině nabídnout. Svou roli zde ale hraje i účel, který by měla dřevina na zahradě plnit.

Hodně žádaná je například bobkovišeň lékařská Novita, která dorůstá zhruba do výšky 3 až 4 metrů a vyznačuje se svým rychlým růstem (asi o 30 až 50 centimetrů ročně). Často se ale pěstují také odrůdy jménem Caucasica, Schipkaensis nebo Zabeliana. Ty jsou oblíbené díky své odolnosti vůči okolním podmínkám, hodí se jako podrost pod vyšší dřeviny, ale poslouží také jako základ živého plotu.

Pro pěstování v nádobách se pak skvěle hodí třeba nižší kultivar bobkovišně Otto Luyken, jenž dorůstá maximálně do výšky 2 metrů. Vzhledově zaujmou hlavně jeho tmavě zelené listy a dlouhé hrozny čistě bílých květů. Kromě toho si můžete na zahradě vysadit i zajímavé odrůdy s kresbou na listech, ale pamatujte, že ty jsou na mráz o něco choulostivější.

Aby toho však nebylo málo, existuje také americký kultivar Mount Vernon, který je ze všech nejmenší. Právě pro svůj nízký vzrůst se pěstuje třeba na skalkách nebo na krajích záhonů, kde funguje jako netradiční půdní pokryv. Tato zakrslá bobkovišeň si navíc zachovává stejnou velikost listů jako ostatní druhy, a díky tomu, že jsou mírně svěšené, působí na pohled velice elegantně.

S čím kombinovat bobkovišeň?

Lidé, kteří si jako základ pro svůj živý plot vyberou právě tuto rostlinu, by měli mít na paměti, že výsledkem nebude úzká zelená bariéra, přes kterou nic nepronikne. Spíše se dočkají krásně nerovnoměrného a různorodého oplocení. Bobkovišně se přitom skvěle doplňují třeba s rododendrony, ale také s hlohyněmi, cesmínami nebo s keřovitým břečťanem.

Vysadit vedle sebe ale můžete i různé druhy bobkovišní, které spolu vytvoří zajímavý, ne úplně souvislý porost. Raději ovšem bobkovišně nevysazujte společně s keři a stromy, které plodí ovoce, a vyhněte se také vysazování bobkovišní v blízkosti dětských hřišť, parků, školek a škol (protože jde o jedovatou rostlinu).

Kdy sázet bobkovišeň?

Spousta zahrádkářů si láme hlavu s tím, kdy se sází bobkovišeň, aby se rostlinám poté co nejlépe dařilo. Pokud si i vy chcete na zahradě vypěstovat tento oblíbený druh, existuje hned několik možností, jak na to. Bobkovišeň se dá vysazovat v kontejnerované podobě, a to prakticky po celý rok (kromě trvale zmrzlé půdy).

Kromě toho však můžete mít k dispozici také prostokořenné dřeviny nebo bobkovišně s kořenovým balem. Ty se pak dají sázet buď brzo na jaře, nebo na podzim až do zámrazu. Pěstitelé přitom v první polovině roku doporučují výsadbu těchto bobkovišní od března do dubna nebo května, zatímco v druhé polovině roku je můžete sázet od konce září až do listopadu.

Kam zasadit bobkovišeň?

Pěstování bobkovišní není příliš náročné, ale i tyto odolné dřeviny samozřejmě potřebují dostatek péče a vhodné pěstební podmínky. Pokud jde o to, jaké stanoviště pro bobkovišeň zvolit, vždy je dobré nastudovat si požadavky konkrétního kultivaru. Obecně byste ale měli tyto dřeviny vysazovat na slunné místo, přičemž snesou i polostín a někdy dokonce také stín.

Co se týče půdy, ta by měla být dobře propustná, bohatá na živiny a mírně kyselá. Ačkoliv se doporučuje, aby byla spíše vlhčí, v žádném případě nesmí být přemokřená. Rozhodně pak zapomeňte na sázení bobkovišně do vápenité či jílovité půdy, což by mohlo později způsobit žloutnutí listů (chlorózu) a další problémy.

Jak zasadit bobkovišeň?

Máte-li vybranou konkrétní odrůdu i vhodné stanoviště, je nejvyšší čas pustit se do práce. Pokud jde o to, jak sázet bobkovišeň, jednotlivé rostliny se vysazují do předem připravených děr s nakypřeným dnem (v závislosti na velikosti sazenice mohou být například 20 až 40 centimetrů hluboké). Zeminu je přitom možné vylepšit kvalitním kompostem či rašelinou.

Pokud plánujete vytvořit živý plot, na metr jeho délky se vysazují zhruba 2 až 3 sazenice bobkovišně (rozestupy mohou být tedy zhruba 0,5 metru). Při výsadbě do jílovité půdy zase musíte myslet na to, abyste danou rostlinu vyvýšili nad okolní terén. Jakmile rostlinu umístíte na požadované stanoviště, nezapomeňte ji dostatečně zalít a povrch můžete zakrýt asi 5centimetrovou vrstvou mulčovací kůry.

Kromě keřovitých forem můžete pěstovat také bobkovišeň na kmínku, a to přímo na zahradě, ale klidně i v květináči. Žádný výrazný rozdíl v pěstování zde není. Pamatujte ale na to, že korunu je nutné vypěstovat na silném základě, takže se vyplatí ukotvit rostlinu kolíkem a uvázat. Korunku pak také nezapomínejte pravidelně stříhat a tvarovat.

Množení bobkovišně

Přestože se bobkovišně dají rozmnožit semeny, která se pak vysévají na podzim, mnohem častěji pěstitelé volí množení řízkováním. Na konci léta (ideálně v srpnu) je potřeba odebrat zhruba 10 centimetrů dlouhé řízky, které budou obsahovat alespoň 2 až 3 listy. Provést to pak samozřejmě můžete i na podzim, ale musíte to stihnout ještě před prvními mrazy.

Řízky je potom dobré namočit do stimulátoru a později zasadit do malé nádoby. Konkrétně byste je měli umístit zhruba 1 až 2 centimetry hluboko do připravené zeminy (směs zahradní půdy a písku), aby se větvičky nevyvracely. Na jaře potom zakořeněné řízky přeneste ven, kde se můžete pustit do přesazení bobkovišně na finální stanoviště, na němž se jí bude dobře dařit.

Jak hnojit bobkovišeň?

Pokud použijete správné hnojivo pro bobkovišně, podpoříte tím rychlost jejich růstu a kořenům dodáte potřebnou výživu. Dejte si ovšem dobrý pozor na přehnojení, což by mohlo způsobit změnu barvy listů. Kořeny totiž neumí nadbytek hnojiva zpracovat, což může způsobit, že budou rostliny ještě náchylnější k napadení škůdci nebo nebezpečnými chorobami.

Jestliže si nevíte rady, čím hnojit bobkovišně, na začátku vegetačního období se doporučuje použít hnojivo s vyšším obsahem dusíku, zatímco na podzim jsou lepší hnojiva s vyšším podílem draslíku. Aby měly listy bobkovišně správnou barvu a vyhnuly se chloróze, vyzkoušet můžete také hořkou sůl.

Jak se starat o bobkovišeň?

Bobkovišně jsou poměrně nenáročné rostliny, o které se při troše snahy zvládne postarat i naprostý začátečník. Pěstitele přitom většinou zajímá hlavně to, jak často zalévat bobkovišně. Pokud se i vy chystáte pěstovanou danou dřevinu, jistě vás potěší, že dobře snáší sucho, a to i dlouhodobě. Během sezóny, kdy panuje suché počasí, byste jí nicméně měli dopřát pravidelnou zálivku.

Mrazuvzdorná bobkovišeň zvládá chladné počasí velice dobře, přičemž v závislosti na konkrétní odrůdě dokáže přečkat klidně i teploty do -24 až -25 °C ° (zatímco u některých kultivarů to bývá o něco méně, jiné krátkodobě vydrží i teplotu -27 °C). Když nemrzne a půda není promrzlá, rozhodně dřevinu zalévejte. Před zamrznutím země by totiž rozhodně neměla vyschnout.

A jak se chovat, když bobkovišeň v zimě dojde k úhoně? Pokud omrznou listy nebo větvičky bobkovišně, stačí je na jaře pouze zkrátit. Poté by měla rostlina poměrně bujně obrazit a výhonky opět dorostou. Při silném poškození mrazem nicméně bobkovišně uhynou, jelikož mráz rostlinu spálí. Problém navíc představuje i příliš silný vítr, a proto nevysazujte bobkovišně na větrná stanoviště.

Kdy stříhat bobkovišeň?

Ať už se rozhodnete vytvořit na zahradě živý plot, nebo pěstujete krásné solitéry, bobkovišeň samozřejmě vyžaduje pravidelnou údržbu a zmlazení. Řez bobkovišně se přitom typicky provádí na jaře ještě před rašením, kdy už nehrozí žádné mrazy (v březnu či dubnu). Během roku se pak už jen odstraňují estetické vady nebo špatně rostoucí větve.

Pokud bobkovišně více hnojíte a rychleji rostou, pravděpodobně je budete muset ostříhat také brzo na podzim (v září). Záleží přitom hodně také na tom, zda chcete mít na zahradě volně rostoucí dřeviny, nebo spíše přísně zastřihovaný úzký plot nebo zástěnu. Nikdy ovšem neprovádějte řez bobkovišně v zimním období.

Choroby a škůdci

Při vhodných pěstebních podmínkách obvykle netrápí bobkovišně nemoci ani škůdci. Občas se přeci jenom ale nějaký ten problém objeví. Stejně jako některé další rostliny může bobkovišeň trpět třeba na padlí, což způsobí vznik bílého povlaku na listech. Abyste se tomuto houbovému onemocnění vyhnuli, můžete rostliny ošetřit vhodným postřikem.

Lidé se také často ptají, proč žloutnou listy bobkovišně. Na vině v tomto případě bývá například přemíra vápna v půdě (chloróza), příliš jílovitá zemina, kde se bobkovišním vůbec nedaří, nebo nedostatek živin. Aby netrápilo vaši bobkovišeň žloutnutí listů, zkuste přidat hořkou sůl (při chloróze), upravit pH půdy na kyselejší nebo mírně vyvýšit rostlinu nad terén, pokud roste v jílu.

Kromě toho se na listech bobkovišně může objevit také žír nosatců (lalokonosců) neboť třeba někteří červci. Za hnědé skvrny bývá zodpovědná bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae, ale i různé houbové patogeny. Na květech, pupenech a plodech potom parazituje Stigmina carpophila, která na listech vytváří suchou skvrnitost.

Jak zvládá bobkovišeň pěstování v nádobách?

Pokud nemáte na zahradě dostatek prostoru nebo byste rádi nějakým způsobem ozvláštnili třeba vaši terasu či balkon, můžete si vypěstovat také bobkovišeň v květináči. Nádoba pro její pěstování nicméně musí být dostatečně velká (ideálně by měla pojmout zhruba 50 litrů substrátu), přičemž dno musí mít otvor pro odtok přebytečné vody.

Co se týče zeminy, nejlepším řešením je dobrá zahradní půda smísená s rašelinou v poměru 1:1. Při hnojení bobkovišní v nádobách se obvykle používá vícesložkové hnojivo, které působí dlouhodobě. Tím byste měli dosáhnout zdravého růstu a nádherných barev. Na zimu se pak nádoby obalují netkanou textilií, rostliny se zalévají pouze za bezmrazých dnů, a pokud je to možné, přenášejí se na krytá místa (například do garáže nebo do světlého sklepa).

Kam bobkovišeň v zahradě umístit?

Bobkovišně jsou poměrně nenáročné rostliny, kterým vyhovuje slunné stanoviště, ale spokojí se i s polostínem. Vhodná půda pro tyto dřeviny by měla být propustná, bohatá na živiny a mírně kyselá. Důležité je také to, aby byla spíše vlhká, ale rozhodně nesmí být přemokřená, což by rostlinám nesvědčilo. Také by neměla být vápenitá ani jílovitá.

Jak sázet bobkovišně?

Bobkovišně se sázejí do předem připravených jam, které jsou na dně nakypřené. Hodně pak záleží na tom, zda se jedná o solitéru, kterou můžete umístit kamkoliv, nebo o součást živého plotu. V takovém případě je dobré vysazovat zhruba 2 až 3 sazenice bobkovišně na metr délky tohoto plotu. Následně byste měli rostliny dobře zalít a povrch zakrýt mulčovací kůrou.

Jak zvládá bobkovišeň množení?

Množení bobkovišně se tradičně provádí řízkováním. Jednotlivé řízky by měly být zhruba 10 centimetrů dlouhé a každý z nich by měl na sobě mít alespoň 2 nebo 3 listy. Odebírají se ideálně na konci léta, poté se namáčí do stimulátoru a následně byste je měli zasadit do malé nádoby, kde přečkají až do jara, než je přesunete na finální stanoviště.

Co napadá bobkovišeň?

Ačkoliv bobkovišně obvykle netrápí škůdci ani choroby, můžete zaznamenat žloutnutí listů, což je způsobeno nedostatkem živin, přemírou vápna v půdě nebo příliš jílovitou zeminou. Kromě toho dochází ke vzniku bílého povlaku na listech kvůli plísňovému onemocnění, které je mezi pěstiteli známé jako padlí.