Mezi nejoblíbenější keře, které se používají k tvorbě stálezených živých plotů, dnes rozhodně patří bobkovišeň. Kromě sytě zelených listů totiž kolemjdoucí zaujme i svými krémově bílými květy a kulovitými černými plody. Poradíme, jakou bobkovišeň na živý plot použít, jak a kdy stříhat bobkovišeň a jak tvarovat bobkovišeň, aby byla ozdobou vaší zahrady.
Živý plot z bobkovišně
Jak už jsme zmínili v úvodu, mnozí zahrádkáři považují za skvělý nápad použít na živý plot bobkovišeň, jejíž pěstování se na našem území v posledních letech velice rozmohlo. Jedná se o stálezelenou dřevinu z rodu slivoní (latinsky Prunus), kterou můžete znát také jako vavřínovec. Dostupné jsou přitom hned dva různé druhy, a to bobkovišeň lékařská a bobkovišeň portugalská.
Bobkovišně se ovšem nehodí pouze jako základ pro živé ploty, které poskytují lidem soukromí a chrání je před zvědavými pohledy okolí. Používají se také jako okrasné solitéry, jako pozadí pro barevnější sadovnické kompozice nebo třeba jako krycí rostliny nevzhledných starších zídek a stinných koutů. Jejich pěstování navíc není příliš složité, takže to zvládnou i začátečníci.
Jakou bobkovišeň na živý plot zvolit?
Pokud se rozhodnete pořídit si na zahradu živý plot z bobkovišně lékařské, máte na výběr zhruba 40 různých odrůd, které se navzájem liší například svým vzrůstem, tvarem a barvou listů nebo svou mrazuvzdorností. Protože je nabídka kultivarů opravdu rozmanitá, je dobré poradit se o nejlepší volbě pro vaši zahradu s jinými pěstiteli nebo si o konkrétní odrůdě něco nastudovat.
Oblíbené odrůdy bobkovišní pro živý plot:
- bobkovišeň lékařská Novita,
- bobkovišeň lékařská Caucasica,
- bobkovišeň lékařská Herbergii,
- bobkovišeň lékařská Schipkaensis,
- bobkovišeň lékařská Zabeliana.
Někteří lidé pak používají na živé ploty bobkovišeň portugalskou, a to konkrétně odrůdu Angustifolia. Ta se dá pěstovat v podobě stromu i keře, dorůstá až do výšky 4 metrů, má silné větve, které se postupem času mírně sklánějí, a vyznačuje se také tmavě zelenými listy s červenými okraji a řapíky. Její květy pak bývají podobně svěšené jako větve a listy.
Pro tvorbu živých plotů se naopak příliš nepoužívá americký kultivar Mount Vernon, který je ze všech bobkovišní ten nejmenší. Kvůli svému nízkému vzrůstu jej lidé pěstují především na skalkách nebo třeba na krajích záhonů. V nádobách se pak pěstuje hlavně odrůda Otto Luyken, která dosahuje maximálně do výšky 2 metrů a má krásné smaragdově zelené listy.
Vhodné stanoviště
Přestože bobkovišně nejsou příliš náročné a daří se jim na mnoha různých místech, jejich umístění na zahradě je nutné dobře zvážit. Veškeré části dané rostliny jsou totiž jedovaté a jejich konzumace může člověku způsobit otravu a v nejhorším případě dokonce i smrt. Proto se slivoň bobkovišeň lékařská či bobkovišeň portugalská nehodí na pozemky, kde se pohybují malé děti.
Co se týče pěstebních podmínek, bobkovišně se vysazují především na slunná stanoviště, ale snesou i polostín nebo dokonce stín. Půda na daném místě by měla být v ideálním případě propustná, bohatá na živiny a mírně kyselá. Pozor si dejte na vápenité či jílovité půdy, které nejsou pro bobkovišně úplně vhodné, a také na přemokření. Půda by sice měla být vlhčí, ale nikdy ne zcela promáčená.
Ačkoliv se to příliš nedoporučuje, i v jílu se bobkovišně dají pěstovat, ale pokud se do toho chcete pustit, budete muset nejprve připravit pro tyto dřeviny lehčí a výživný substrát, kterým zeminu na požadovaném místě nahradíte. Druhou variantou, jak pěstovat bobkovišně na jílovité půdě, je vysazení rostlin mírně nad terén.
Jak založit živý plot z bobkovišně?
Pokud chcete mít doma bobkovišeň jako živý plot, nejlepším časem pro výsadbu je jaro nebo podzim, a to konkrétně v období od března do května a poté od září do listopadu. V kontejnerované podobě se dají bobkovišně ale vysazovat po celý rok, tedy do té doby, než půda trvale zmrzne. Kolik rostlin budete k výsadbě živého plotu potřebovat, pak závisí na jejich velikosti.
Celý pás určený pro živý plot z bobkovišně je potřeba nejprve připravit. Vytrhejte zde proto plevel a trávu vyryjte. Poté si připravte jámy čtvercového tvaru, které budou mít hloubku zhruba 40 centimetrů a dvojnásobnou velikost oproti kořenovému balu jednotlivých bobkovišní (vždy ale samozřejmě záleží na tom, jak velké sazenice máte k dispozici).
Dno jednotlivých jam nezapomeňte hluboko nakypřit. Pokud je zemina na místě, kde chcete mít živý plot z bobkovišní, dostatečně kvalitní, stačí na dno připravených jam dodat hnojivo s řízeným uvolňováním živin. Jinak se vyplatí vykopanou zeminu obohatit také o substrát nebo o kompost.
Jednotlivé rostliny pak opatrně vložte do připravených jam a ujistěte se, že horní část kořenového balu nevyčnívá nad okraj jámy (měl by končit zhruba 5 centimetrů pod povrchem). Bobkovišně pak zasypte zeminou takovým způsobem, aby se dobře dostala i ke kořenům. Nakonec se ještě ujistěte, že je rostlina v půdě dobře upevněná, důkladně ji zalijte a povrch zakryjte vrstvou mulčovací kůry.
Nevíte si rady, jak daleko od plotu sázet bobkovišeň? Podle pěstitelů je ideální vzdálenost pro jednodruhový živý plot z bobkovišní zhruba 1 metr od pevného plotu. Na jeden běžný metr živého plotu se přitom vysazují zhruba 2 až 3 rostliny, zatímco vzdálenost mezi nimi by se měla pohybovat asi kolem 50 až 90 centimetrů. U dvouřadých živých plotů jde o 4 až 6 rostlin na metr. Při výsadbě větších rostlin to ale samozřejmě může být i méně.
Jak se starat o živý plot?
Výsadbou bobkovišní to samozřejmě nekončí. Živé ploty z těchto rostlin totiž potřebují hodně vláhy, takže by se měly sázet buď do menších prohlubní, nebo byste kolem nich měli vytvořit speciální závlahové okraje, aby se voda při zalévání na místě mohla dobře zachytit. To samé pak samozřejmě platí také pro vodu dešťovou. Rostliny navíc potřebují vláhu i v zimě, když půda není promrzlá.
Kromě toho je nutné živý plot z bobkovišní také pravidelně stříhat (stejně jako solitérní rostliny) a tvarovat. Skutečnost, jak rychle roste bobkovišeň, samozřejmě závisí na konkrétní odrůdě (například kultivar Novita vykazuje roční přírůstek v rozmezí od 30 do 50 centimetrů). Pokud ovšem nechcete mít na zahradě neudržovanou stěnu z bobkovišní, dbejte na pravidelný řez.
Kdy se stříhá bobkovišeň?
Vzrostlé bobkovišně je dobré zastřihávat dvakrát ročně, a to na jaře a potom ještě jednou na podzim. Poprvé se to provádí obvykle v březnu, kdy už nehrozí žádné výrazné mrazy, a podruhé v průběhu září. Oba dva řezy jsou přitom důležité z estetického hlediska, ale zároveň podporují další růst bobkovišní a pomohou vytvarovat dřeviny podle vašich představ.
Bobkovišně velice rychle rostou a poměrně dobře snášejí všechny druhy řezů. Právě z toho důvodu je můžete lehce vytvarovat do požadované výšky i podoby, což přispělo k tomu, že se tyto dřeviny staly jedním z nejoblíbenějších základů pro živé ploty na našem území. Nezapomínejte nicméně na to, že jejich údržba bude z vaší strany každoročně potřebovat dostatek času a energie.
Pokud jde o to, jak se stříhá bobkovišeň, u mladých rostlin je velmi důležité správné načasování řezu. Ten se provádí výhradně před rašením nebo až po odkvětu. Jestliže navíc toužíte po tom, aby živý plot vypadal opravdu skvěle, nepoužívejte klasický plotostřih, ale stříhejte bobkovišně ručně, pomocí vydezinfikovaných nůžek. Pouze tak zůstanou všechny listy neporušené.
Na jaře se bobkovišně seřezávají a prosvětlují, a to tak, že odstraníte tenké větvičky, které vaše keře příliš zahušťují. Na keři byste také neměli nechávat příliš slabé větvičky nebo výhonky, které kazí celkový symetrický dojem. Rozhodně přitom nezapomínejte na to, že řez se provádí pouze za suchého počasí. Po ošetření byste měli rostlinám dodat potřebnou výživu a vhodné je také mulčování.
Zářijový řez je pak vhodný pro udržování rostlin ve správném tvaru, ale zároveň pomáhá udržovat bobkovišně zdravé. Odstranit byste měli části rostlin, které jsou napadené plísněmi nebo jinými chorobami. Starší rostliny je také potřeba zbavit příliš zahušťujících větví, což živý plot z bobkovišní prosvětlí a omladí. Kromě toho se ale zakracují i výhony, které během jara poporostly o 20 až 40 centimetrů.
Jaká odrůda bobkovišně je na živý plot vhodná?
Pro živé ploty z bobkovišní se nejvíce hodí poměrně nová odrůda bobkovišně lékařské s názvem Novita. Ta se vyznačuje rychlým růstem, velkou odolností a výraznou barvou kožovitých listů. Kromě toho se pro výsadbu živých plotů používá také bobkovišeň lékařská Caucasica, Herbergii, Schipkaensis či Zabeliana nebo také bobkovišeň portugalská Angustifolia.
Jak se zakládá živý plot z bobkovišně?
Nejprve je nutné připravit si pás, na kterém bude živý plot z bobkovišně umístěný. Půda by měla být propustná, bohatá na živiny a mírně kyselá. Na požadovaném místě odstraňte plevel, vyryjte trávu a vykopejte jámy čtvercového tvaru. Poté dna jam hluboko nakypřete a přidejte substrát či kompost. Následně vložte bobkovišně do připravených jam, zasypte je zeminou, dostatečně zalijte a zamulčujte.
Jak se rozroste bobkovišeň?
To samozřejmě záleží na tom, jakou konkrétní odrůdu bobkovišně jste si pro svůj živý plot zvolili. Obecně jsou však tyto dřeviny známé pro svou nenáročnost a poměrně rychlý růst. Například oblíbený kultivar Novita se každoročně vytáhne zhruba o 30 až 50 centimetrů, pokud se mu na vybraném stanovišti dobře daří.
Jak se stříhá bobkovišeň?
Bobkovišně je nutné stříhat dvakrát ročně, a to konkrétně v březnu či dubnu a poté ještě jednou v září. Oba dva řezy pomáhají rostliny udržovat v požadovaném tvaru, zbavují je starých a nemocných větví a navíc podporují nový růst. V ideálním případě byste ovšem měli bobkovišně prořezávat vlastnoručně, protože plotostřihy mohou poškodit jejich listy.
