Ačkoliv se každý rok kuchařské knihy a magazíny předhánějí s novými velikonočními recepty, většina lidí stále dává přednost klasice. Na stole tak rozhodně nesmí chybět tradiční velikonoční beránek, chutné velikonoční jidáše a osvědčený mazanec nebo třeba babiččina velikonoční nádivka. Přinášíme tipy na velikonoční recepty sladké i slané, které rozhodně stojí za to vyzkoušet.
Tradiční velikonoční jídla
Otázku, co vařit na Velikonoce a co upéct na Velikonoce, za nás z velké části vyřešili již naši předkové. Současné velikonoční menu se totiž v mnoha případech podobá tomu, co během svátků jara nesmělo na stole chybět za dob našich babiček nebo prababiček. Součástí velikonoční hostiny tak pravidelně bývají velikonoční jidáše a mazance, beránek nebo třeba oblíbená nádivka.
Pokud jde o velikonoční recepty našich babiček, příprava tradičních pokrmů se v minulosti řídila hlavně tím, jak lidé prožívali pašijový týden. S jednotlivými dny od Škaredé středy až po Velikonoční pondělí byla totiž spojená nejen spousta náboženských a lidových zvyků, ale také tradiční jídla, která se chystala v každé domácnosti.
- Škaredá středa – jídlo mělo vypadat nepovedeně či nevzhledně, a proto se pekly bramboráky nebo placky, které se při opékání úmyslně potrhaly, čímž vznikly oblíbené trhance.
- Zelený čtvrtek – podle tradice měli lidé konzumovat zelené potraviny, jedly se luštěniny a pokrmy z kopřiv nebo petržele a pekly se škvarkové placky či různé preclíky.
- Velký pátek – den přísného půstu, kdy lidé konzumovali pouze jedno hlavní jídlo, což bývala hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Někde pak býval půst narušený rybími pokrmy, a pokud si to lidé nemohli dovolit, pekli bramborové těsto ve tvaru ryby. Kromě toho se jako postní jídlo připravoval špenát, čočka, hrách nebo jáhly.
- Bílá sobota – v tento den se dříve pekly mazance, bochánky a věnce. Dalšími tradičními pokrmy pak byly jidáše a jako hlavní chod se podávala velikonoční nádivka.
- Boží hod velikonoční – hostina se skládala z masového vývaru, po němž následovalo pečené maso, a to především jehněčí, telecí nebo kůzlečí. Na stole pak často nesměl chybět ani velikonoční beránek ze sladkého těsta a podávaly se i klasické kynuté buchty.
- Velikonoční pondělí – tento den se vždy nese ve znamení vajíček, která se podávají na různé způsoby.
Velikonoční beránek: recept
Co by to bylo za Velikonoce bez beránka? Jen málokdo si v dnešní době dokáže představit oslavy jara bez sladkého moučníku ve tvaru jehňátka. Tento oblíbený pokrm se vztahuje k židovské tradici, kdy beránek představoval členy izraelského lidu, kteří byli součástí Božího stáda. Židé proto při pesachovém svátku beránky obětovali a pojídali, čímž si připomínali vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví.
Dříve se během velikonočních oslav hojně konzumovalo skopové maso, ale ne každý si mohl jehněčí dovolit. Právě proto se lidé rozhodli nahradit tento pokrm sladkým pečivem ve tvaru beránka, který se podobným způsobem připravuje dodnes. Nejčastější je přitom varianta z bábovkového těsta, ale originalitě se meze nekladou. Setkat se tak můžete třeba s beránkem tvarohovým a mezi oblíbené recepty patří i citronový beránek, kokosový beránek či beránek s čokoládou.
Jemný velikonoční beránek
Pokud chcete, aby vaši tabuli na Boží hod zdobil luxusní velikonoční beránek, určitě se vyplatí sáhnout po klasickém receptu. Na přípravu třeného beránka, kterého pekly už naše babičky, budete potřebovat následující ingredience:
- 4 vejce,
- 120 gramů másla,
- 200 gramů cukru krupice,
- 1 vanilkový cukr,
- 300 gramů polohrubé mouky,
- 1 prášek do pečiva,
- 200 mililitrů mléka,
- pár kapek citronové šťávy.
Žloutky, máslo, cukr a vanilkový cukr nejprve v připravené míse utřeme do pěny. Jakmile je hotová, postupně začneme přilévat vlažné mléko a přisypávat mouku, kterou jsme si předem smíchali s práškem do pečiva.
Poté již stačí pouze mírně zakapat těsto citronovou šťávou a pomalu přimíchat ušlehaný sníh z bílků. Do vymazané a vysypané formy pak hotovou směs vylijeme a beránka pečeme v předehřáté troubě na 180 °C zhruba 30 až 45 minut.
Hrníčkový velikonoční beránek
Hledáte jednoduchý recept, pro jehož přípravu není potřeba mít po ruce váhu? V tom případě byste rozhodně měli vyzkoušet hrníčkového beránka. Na jeho přípravu si nachystejte tyto suroviny:
- 2,5 hrnku polohrubé mouky,
- 1 hrnek cukru krupice,
- 1 hrnek mléka,
- 0,5 hrnku oleje,
- 2 vejce,
- 1 prášek do pečiva,
- 1 vanilkový cukr,
- špetku citronové kůry,
- špetku soli,
- případně trochu rumu.
V míse si nejprve smícháme mouku s práškem do pečiva, krupicovým cukrem, vanilkovým cukrem, špetkou soli a citronovou kůrou. Do sypké směsi poté nalijeme mléko s vejci, olejem a případně i kapkou rumu. Vše pak důkladně promícháme, aby vzniklo hladké těsto, které nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy.
Beránka pečeme v troubě předehřáté na 180 °C, a to zhruba po dobu 40 až 50 minut. Přesný čas je přitom vhodné přizpůsobit podle konkrétní trouby. Upečeného beránka následně vyjmeme z trouby a necháme vychladnout. Teprve potom ho vyklopíme a můžeme dle chuti například potřít čokoládou, ozdobit citronovou polevou nebo pouze pocukrovat.
Tvarohový velikonoční beránek
Další osvědčený recept na beránka nepracuje s tradičním piškotovým těstem, ale sází na to, že moučníku dodá vláčnou chuť přidání tvarohu. Na přípravu beránka z tvarohového těsta budete potřebovat tyto ingredience:
- 250 gramů netučného tvarohu,
- 250 gramů másla,
- 250 gramů cukru krupice,
- 250 gramů polohrubé mouky,
- 3 vejce,
- 0,5 prášku do pečiva,
- rozinky namočené v rumu,
- citronovou kůru,
- špetku soli.
Nejprve si v míse dobře utřeme změklé máslo spolu s tvarohem, vejci a krupicovým cukrem, aby vznikla hladká směs. Postupně pak přidáváme prosátou mouku spolu s práškem do pečiva a špetkou soli. Kromě toho je možné do směsi dle chuti zamíchat také rozinky, které jsme si předem namočili v rumu.
Hotové těsto následně nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy. Beránka pak pečeme v předehřáté troubě asi na 150 °C, a to zhruba po dobu 45 minut. Hotového beránka pak můžeme pocukrovat a ozdobit mašlí kolem krku.
Velikonoční mazanec: recept
Na velikonočním stole samozřejmě nesmí chybět ani vláčný mazanec, který se dnes připravuje vždy na sladko. Dříve ovšem tato pochoutka vypadala úplně jinak. Lidé mazance chystali ze strouhaného sýru a velkého množství vajec, aby získaly sytě žlutou barvu. Pro tuto nesladkou variantu se vžila různá pojmenování, kam patří například baba, plecovník, svěceník nebo šoldr.
Dnes lidé pečou mazance hlavně z vánočkového těsta, ale opět se můžete setkat s mnoha různými variantami tohoto chutného moučníku. Někdo rád přidává rozinky, jiný svůj mazanec zdobí mandlemi a další pak nezapomene přidat kandované ovoce. Ačkoliv jsou mazance v současné době chuťově zcela jiné než v minulosti, zachovaly si svůj kulatý tvar a povětšinou i znak kříže uprostřed.
Luxusně nadýchaný mazanec
Pokud si chcete připravit nejlepší velikonoční mazanec, který přijde k chuti celé rodině, připravili jsme pro vás ideální recept. Pro jeho přípravu budete potřebovat následující suroviny:
- 250 mililitrů mléka,
- 1 kostku droždí,
- 100 gramů másla,
- 3 žloutky,
- 500 gramů polohrubé mouky,
- 120 gramů cukru krupice,
- 50 gramů rozinek (dle chuti),
- 50 gramů mandlí (dle chuti),
- špetku soli,
- citronovou kůru,
- muškátový oříšek,
- vejce na potření.
Do teplého mléka nejprve rozdrobíme droždí, k němuž přidáme také cukr, špetku soli a trochu mouky. Kvásek si pak necháme dobře vykynout. V míse si následně smícháme mouku, rozpuštěný tuk, kvásek, strouhanou citronovou kůru, muškátový oříšek a rozinky předem namočené v rumu. Hotové hladké těsto pak necháme asi hodinu kynout.
Poté z těsta zpracujeme bochánek (buď jeden velký, nebo dva menší), který necháme asi ještě půl hodiny kynout. Mazanec pak navrchu nařízneme do křížku, potřeme vejcem a posypeme mandlemi. V předehřáté troubě následně pečeme zhruba na 180 °C po dobu 35 až 45 minut.
Velikonoční nádivka: recept
Dalším tradičním jídlem je nadýchaná velikonoční nádivka, která má však na našem území mnoho různých názvů. Můžete se setkat třeba s označením velikonoční hlavička, sekanice, sekanina nebo také velikonoční snítek. Svou oblibu si tento pokrm získal hlavně proto, že není příliš složitý na přípravu. Navíc můžete do nádivky přidat cokoliv, co máte rádi.
Pokud jde o hlavní suroviny, v nádivce by rozhodně neměla chybět vejce, ale důležité je přidat také něco zeleného. Dnes se používá hlavně petrželová nať, ale vhodná je i bazalka a někteří lidé dokonce volí mladé kopřivy. Kromě toho by nádivka měla obsahovat maso (často se používá uzené), přičemž další ingredience pak většinou závisí čistě na každém kuchaři.
Klasická nádivka
Pokud vás láká jednoduchá velikonoční nádivka, není nic jednoduššího než se do její přípravy hned pustit. Abyste si na tomto receptu mohli pochutnat, připravte si následující ingredience:
- 400 gramů uzeného masa (nakrájeného na kostičky),
- 8 včerejších rohlíků (nakrájených na kostičky),
- 6 vajec (žloutky a bílky zvlášť),
- 200 mililitrů mléka,
- 0,5 lžičky prášku do pečiva,
- sůl a pepř,
- muškátový oříšek,
- hoblinky másla,
- hrst nasekané petrželky,
- dvě hrsti nasekaných kopřiv,
- hrst nasekané pažitky.
Do větší mísy si nejprve připravíme na kostičky nakrájené rohlíky, které zalijeme mlékem a necháme je pořádně nasáknout. Poté je zlehka vymačkáme a zbylé mléko vylijeme pryč. Rohlíky následně pečlivě promícháme s rozkvedlanými žloutky, kostičkami vařeného uzeného masa, petrželkou, kopřivami, pažitkou a práškem do pečiva. Vše zároveň dostatečně ochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Troubu si předehřejeme na 200 °C. Mezitím vymažeme zapékací mísu máslem nebo sádlem, případně vysypeme strouhankou a z bílků ušleháme tuhý sníh, který opatrně přimícháme ke vzniklé směsi. Tu pak nalijeme do zapékací mísy, poklademe hoblinkami másla a pečeme zhruba půl hodiny, tedy tak dlouho, než bude nádivka pěkně dozlatova udělaná.
Méně známé velikonoční pokrmy
Zatímco výše zmíněné pokrmy většina z nás dobře zná, existuje i celá řada velikonočních jídel, na která se v průběhu let téměř zapomnělo. Jedná se především o zdravé velikonoční recepty, které hospodyňky v minulosti připravovaly ze svých skromných zásob. Ne každý si totiž mohl o Velikonocích dovolit jehněčí pečeni a hojnost sladkého pečiva.
Pokud byste letos chtěli vyzkoušet něco jiného než obvykle, můžete se u našich předků inspirovat a podle jejich vzoru připravit klasické velikonoční menu. Sem kromě nádivky, beránka a mazanců patří také:
- pražmo – naklíčená obilná zrna, která se prudce osmaží na másle a ochutí,
- pučálka – vyklíčený hrách, který se prudce opéká na rozpáleném másle a poté ho stačí už jen opepřit a osolit (případně existuje i sladká varianta s rozinkami, medem a skořicí),
- kočičí tanec – zapečená směs krup a uvařené čočky, k níž se přidává osmahnutá cibulka, česnek a majoránka,
- klobásníky – pokrm tvořený klobásou zabalenou a upečenou v těstíčku (například listovém),
- šumajstr – vařené fazole a kroupy, které se zapékají spolu s česnekem, osmaženou cibulkou a majoránkou,
- velikonoční ptáčci – moučník z kynutého těsta, který se skládá z vyválených válečků, na nichž se udělá uzel a jejichž delší část se poté zploští a ozdobí rozinkou, aby těsto připomínalo ptáčka.
Velikonoční pečení
Aby toho nebylo málo, v poslední době si kromě tradičních mazanců, beránků a jidášů velkou oblibu získaly také velikonoční perníčky. Jedná se totiž o jednoduché velikonoční recepty pro děti, které mohou v kuchyni také pomáhat. Stačí, když jim připravíte těsto, ze kterého pak vykrájí kuřátka, zajíčky, vajíčka nebo třeba kytičky. Hotové perníčky pak mohou zdobit bílou nebo barevnou polevou.
