Jak pěstovat Sporýše?

Marně přemýšlíte, čím byste mohli letos obohatit truhlíky na balkoně či za oknem? Kromě oblíbených muškátů a begonií můžete vyzkoušet pěstování verbeny, což je dekorativní rostlina, která se česky označuje jako sporýš. Prozradíme, jaké druhy existují a k čemu jsou dobré, jak zvládá verbena pěstování na našem území, kdy vysévat verbeny a jak zalévat verbeny.

Co je verbena?

Sporýš (latinsky Verbena) je rostlinný rod z čeledi sporýšovité, který zahrnuje velké množství zajímavých bylin a polokeřů. V minulosti lidé některé z nich považovali za magické rostliny s afrodiziakálními účinky, a proto se často přidávaly do nápojů lásky. Dnes se pěstují v truhlících jako okrasné rostliny, které zkrášlují balkon či okenní parapet, ale mohou obohatit i trvalkové záhony.

V závislosti na konkrétním druhu může být v některých případech verbena letnička, zatímco jindy je verbena trvalka. Co se týče vzhledu, tyto nearomatické rostliny se vyznačují vzpřímenými, vystoupavými či poléhavými lodyhami s čtyřhrannými stonky, které mohou být lysé, ale i chlupaté Listy pak bývají jednoduché, vstřícné a obvykle křižmostojné nebo přeslenité.

Lidé si verbeny oblíbili hlavně pro jejich krásné květy, které jsou oboupohlavné, přisedlé nebo krátce stopkaté a v rámci květenství jednotlivé. Nejčastěji bývají uspořádány do vrcholových, jednoduchých nebo složených mnohokvětých klasů, lat či chocholíků. Kalich je pak trubkovitý a pětihranný, zatímco koruna může mít různé barvy, od bílé přes růžovou a purpurovou až po modrou. Plodem jsou tvrdky.

Známé druhy sporýšů

V současné době rozlišujeme zhruba 150 různých druhů sporýšů, přičemž většina z nich roste hlavně na území Ameriky (k nahlédnutí jsou na zahraničních webových stránkách Plants of the World Online). Tyto rostliny se navíc mezi sebou poměrně často samovolně kříží, takže existuje i velké množství hybridů (například sporýš zahradní).

Záleží ale hodně na aktuálním taxonomickém pojetí, protože některé zdroje uvádějí jiné počty druhů než ostatní. Důležité je také zmínit, že některé severoamerické a jihoamerické druhy bývají řazeny do rodu Glandularia. U nás jsou každopádně známé následující druhy verbeny:

• sporýš argentinský (Verbena bonariensis),
• sporýš lékařský (Verbena officinalis),
• sporýš tuhý (Verbena rigida),
• sporýš modrý neboli sporýš šípovitý (Verbena hastata),
• sporýš kopřivolistý (Verbena urticifolia),
• sporýš zahradní (Verbena x hybrida),
• sporýš kanadský (Verbena canadiensis),
• sporýš ladný (Verbena tenera),
• sporýš trojzubý (Verbena tridens),
• sporýš peruánský (Verbena peruviana).

Sporýš lékařský

Jedná se o jediný druh verbeny, který roste na území České republiky. Většinou jde o vytrvalou (řídčeji jednoletou), zhruba půl metru vysokou bylinu, která k nám byla zavlečena pravděpodobně neúmyslně jako plevel. Kvete během července a srpna, přičemž jednotlivé květy mají slabě fialovou nebo růžovou barvu a objevují se v klasnatém květenství.

V současné době se u nás sporýš lékařský řadí mezi ohrožené druhy (C3), protože postupně z české přírody mizí. Důvodem je úbytek vhodných stanovišť, která jsou pro tuto verbenu dostatečně teplá, a to kvůli změnám v obhospodařování (přeměna na ornou půdu, zarůstání plevelnými rostlinami a podobně) nebo vlivem využívání pozemků k hospodářským účelům.

Mezi lidmi je sporýš lékařský známý jako významná léčivka a magická rostlina. Dříve se věřilo, že má afrodisiakální vlastnosti a ochrání člověka před střelami, kvůli čemuž se dané bylině začalo u nás říkat železník. Sbírá se přitom nahořklá lodyha, a to na začátku květu, kdy obsahuje velké množství účinných látek. Ze sušené nati se pak připravuje čaj a někteří lidé také pojídají čerstvé výhonky ve formě salátu.

Pokud jde o to, jaké má sporýš lékařský účinky na lidské zdraví, v minulosti se používal především jako lék na jaterní a ledvinové choroby. Kromě toho byl oblíbený také u lidí trpících bolestmi v krku, nachlazením, bronchitidou, zažívacími problémy či neuralgií trojklanného nervu. Navíc působí močopudně, pomáhá zvyšovat odolnost proti stresu a zmírňuje pocity úzkosti, strachu nebo podráždění. Může ovšem pomoci také při tenzních bolestech hlavy.

Sporýš argentinský

Tento druh, který se označuje také jako sporýš klasnatý, byste původně našli v Brazílii, Bolívii, Paraguayi, Uruguayi či Argentině. Jde o jednoletou, dvouletou až vytrvalou bylinu nebo dokonce polokeř, která má přímou lodyhu a běžně dorůstá až do výšky 150 centimetrů (může to ovšem být i více). Právě z toho důvodu si tuto rostlinu s ostatními druhy sporýšů obvykle nespletete.

Dalším specifickým znakem sporýše argentinského jsou pak drobné fialové kvítky, které jsou nahloučené v hustých vidlanech. Žádná jiná barva květů přitom v daném případě není známá. Díky svému vzhledu je momentálně tato rostlina oblíbenou součástí mnoha zahrad, a to nejen na českém území. Často se vysazuje do letničkových i trvalkových záhonů.

Sporýš zahradní

Oblíbenou rostlinou, která se u nás hojně pěstuje, je sporýš zahradní. Jedná se o souhrnné pojmenování pro skupinu kříženců různých druhů, které se označují také jako sporýš zkřížený. Lidé je nejčastěji vysazují jako letničky do truhlíků nebo různých závěsných nádob. Dané rostliny se pak pyšní krásnými květy v celé škále různých barev (kvítky jsou dokonce někdy s očkem nebo dvoubarevné).

Kde rostou sporýše?

Verbeny jsou rozšířené především na území Ameriky. Na největší počet druhů narazíte v Mexiku, odkud také mnoho z nich pochází. Hojně rozšířené jsou však tyto rostliny také v Brazílii, ve Spojených státech amerických nebo v Argentině. Některé druhy navíc zasahují také do Kanady, do Střední Ameriky, na Galapágy nebo na Karibské ostrovy.

Ve Starém světě jsou známé pouze 3 původní druhy sporýšů, přičemž na evropském území najdete 2 z nich. Sporýš lékařský roste na mnoha místech, od Evropy po jižní Afriku a dále také v jižní, jihozápadní a východní Asii nebo v Austrálii. Také pak existuje jednoletý druh Verbena supina, s nímž se můžete setkat v oblastech od Středomoří po Indii. Některé pěstované druhy, jako je sporýš tuhý či sporýš argentinský, ovšem v teplejších evropských oblastech zdomácněly.

Na co je dobrá verbena?

V posledních letech jsou verbeny oblíbené hlavně mezi zahrádkáři, a to díky obrovskému množství různých zajímavých kultivarů a hybridů. Zvláštní pozornosti se těší hlavně poléhavé sporýše, jako je sporýš zahradní, který má celou řadu dlouze kvetoucích kultivarů s velkými květy v atraktivních odstínech. Pěstují se na balkonech, na okenních parapetech, ale i v zahradě.

Dalším populárním druhem je verbena vzpřímená, a to konkrétně sporýš argentinský (například kultivary Violetta, Royal Dreams nebo Lollipop) či sporýš modrý (odrůdy Pink Spires, White Spires nebo Blue Spires). Různé kultivary se nicméně podařilo vyšlechtit také v případě sporýše kanadského nebo třeba u druhu Glandularia tenuisecta.

Kromě toho může mít verbena léčivé účinky, pokud natrefíte na ten správný druh. V současné době si lidé připravují především čaj ze sporýše lékařského nebo tonikum z listí a jeho nať se zase používá v homeopatii. Dále si pak v lidovém léčitelství našel místo i sporýš modrý, jehož nať funguje jako analgetikum nebo lék proti průjmům, bolestem břicha a trávicím potížím.

Pěstování verbeny

Sporýše jsou teplomilné rostliny, které mají rády slunná stanoviště. Pokud jim poskytnete dostatek vláhy, dají se pěstovat i na místech, kam svítí celý den. Právě z toho důvodu se často vysazují do samozavlažovacích truhlíků, které lidé umisťují na okenní parapety, na balkony nebo na terasy. Dají se ovšem pěstovat také v závěsných nádobách nebo na letničkových a trvalkových záhonech.

Chcete-li také vyzkoušet, jak zvládne sporýš pěstování na vaší zahrádce, nejprve byste měli zvolit vhodnou odrůdu. Záleží samozřejmě na tom, zda hledáte spíše poléhavou rostlinu, nebo dáváte přednost vzpřímeným bylinám a polokeřům. Ideální bude, když se ohledně vašich preferencí poradíte přímo v zahradnictví nebo si zjistíte nějaké dodatečné informace na internetu.

Verbena v truhlíku

Pořídili jste si vzrostlou sazenici, ale nevíte, jak s ní dále naložit? Pokud jde o to, kam zasadit verbenu, měli byste mít na paměti, že sporýše preferují slunná stanoviště. Vyberte tedy prostor, kam dopadají paprsky ideálně celý den (vydrží ale i polostín). Truhlíky nebo závěsné nádoby se kvůli tomu většinou umisťují na jižní, jihovýchodní či západní balkóny, terasy nebo okenní parapety.

Verbeny se typicky vysazují v polovině května a to do dobře propustné zeminy, která je bohatá na živiny a po zálivce vodu podrží, ale nebude příliš přemokřená. U nás se většinou tyto rostliny pěstují jako letničky, které se po odkvětu s příchodem chladného počasí likvidují. K dostání jsou ovšem i vytrvalé druhy, které dokáží ve vhodných podmínkách na našem území přezimovat.

Verbena pěstování ze semene

Jelikož se ceny za vzrostlé sazenice verbeny v posledních letech neustále zvyšují, mnozí zahrádkáři momentálně preferují pěstování ze semen. Ta se mohou na povrch substrátu vysévat ve dvou různých termínech, přičemž prvním z nich je brzké jaro a druhým pak konec léta. Není to ale tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo některým lidem zdát.

Malé rostlinky jsou velice choulostivé na přemokření, ale i na přeschnutí. Při jarních výsevech navíc můžete narazit na problém s nedostatkem tepla pro klíčící verbeny, a proto se často ukládají do zimních zahrad či skleníků. Oblíbeným tipem zahrádkářů je pak namáčení semen před výsevem do vlažné vody. Na vysetá semena se následně přidává vrstva vermikulitu, jenž by měl zajistit dobré vyklíčení.

Při teplotě kolem 20 °C klíčí semena verbeny zhruba za dva až tři týdny. Postupně je pak můžete přepichovat do vhodných plochých nádob a přesazovat do kelímků nebo sadbovačů. Později, jakmile bude venku dostatečně teplo, se vysazují na záhon, který bude jejich finálním stanovištěm, nebo třeba do připravených truhlíků a závěsných květináčů.

S čím kombinovat verbenu?

Sporýše se často vysazují do letničkových i trvalkových záhonů, protože je dokáží krásně zpestřit. Ve skupinové výsadbě mohou vyniknout ve skupinách i jako solitéry, přičemž obohatí moderní, ale i venkovské zahrady. Někteří lidé je pak umisťují do popředí vysokých okrasných dřevin a jiní zase preferují výsadbu ve společnosti růží. Pozitivní zprávou je přitom to, že verbeny do zahrady přitahují motýly, včely i čmeláky.

Verbena zálivka a hnojení

Ať už se pouštíte do pěstování sporýše argentinského, nebo pěstujete sporýš zahradní, měli byste si dát dobrý pozor na dvě zásadní věci, což je dostatečné množství vláhy a živin. Proto se vyplatí verbenu umístit do samozavlažovacího truhlíku, aby měla rostlina stálý přísun vody. I ten ale musíte pravidelně kontrolovat a doplňovat do něj vodu zhruba každý třetí den.

Zpočátku je dobré přimíchat hnojivo v podobě granulí hned do substrátu, kam pak budete verbeny vysazovat. Už dva týdny po výsadbě se také doporučuje začít s pravidelným týdenním přihnojováním (například Kristalonem nebo jiným tekutým hnojivem určeným pro balkonové květiny). Tuto součást péče přitom nelze vynechat, protože jinak se nedočkáte bohatého nakvétání.

Jak zaštipovat verbeny?

Chcete-li podpořit kvetení, na každé rostlině zaštípněte po výsadbě polovinu výhonů. Jakmile pak dojde k jejich rozvětvení, zaštípněte i ty zbylé. Díky tomu by měly verbeny bohatě kvést, což jistě oceníte. Bohatší kvetení ovšem můžete podpořit i odstraňováním již odkvetlých květenství. Není to však to nutné, protože jsou sporýše tak hustě olistěné, že odkvetlé kvítky případně překryjí.

Verbena přezimování

Ačkoliv během letních měsíců zvládá verbena pěstování na zahradě skvěle, v zimě je to o něco horší. Mnozí lidé ji proto vysazují pouze jako letničku a s příchodem chladných měsíců rostlinu likvidují, aby si pak na jaře pořídili nové sazenice. Pokud ale verbeně poskytnete dostatečnou péči a správně ji zazimujete, může vám vydržet do příštího roku.

Chcete-li se pokusit o přezimování verbeny, zkraťte rostlinu asi o polovinu a poté ji umístěte na světlé stanoviště, kde se teplota bude pohybovat kolem 10 °C (například do zimní zahrady nebo někam na chodbu). Pamatujte na to, že verbena vyžaduje stálou vlhkost kořenového balu, takže byste ji měli pravidelně zalévat. Nesmí být ovšem přemokřená ani přeschnutá.

S příchodem jara pak rostlinu zkraťte zhruba na výšku 5 centimetrů, přeneste ji na místo o teplotě kolem 15 °C, pravidelně zalévejte a přihnojujte. Postupem času by verbena měla bohatě obrazit, takže ji pak budete moci ve vhodný čas (zhruba v polovině května) přenést na venkovní stanoviště nebo případně přesadit.

Verbena množení

Jestliže chcete verbenu namnožit, můžete vyzkoušet několik různých způsobů. Sporýše se nejčastěji množí řízkováním, a to tak, že ustřihnete asi 15 centimetrů dlouhé řízky, které pak zbavíte spodních listů a ponecháte jich pouze 6 až 8. Následně je uložte do vody, kde by měly rychle zakořenit. Pak už je můžete napíchat do směsi perlitu, rašeliny a písku.

Další možností, jak množit sporýše, je hřížení. Jak na to? Středovou část delších výhonů zanořte do půdy, kde by měly zhruba za 8 týdnů pustit nové kořeny. Poté můžete výhon i s kořeny oddělit od mateřské rostliny a zasadit jej do samostatné nádoby (obvykle se vysazuje verbena do truhlíků či závěsných květináčů). Výhon následně zastřihněte, čímž podpoříte bohaté rozvětvení mladé rostlinky.

Choroby a škůdci

Pokud pěstujete verbeny, měli byste si dávat pozor především na padlí, což je nebezpečná choroba napadající balkonové rostliny. K základním jevům takového problému patří hnědnutí a zasychání lístků na spodní straně a postupné vyholování stonků. Z toho důvodu se doporučuje půdu při výsadbě preventivně ošetřit přípravkem proti padlí a pravidelně kontrolovat, jak roste verbena a zda nevykazuje známky choroby.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!