Svejly

Pokud máte větší zahradu, která se nachází ve svahu, jistě jste zaznamenali, že z prudších kopců voda rychle odtéká pryč a půda není schopná ji dostatečně rychle pojmout. Řešením by mohly být svejly, což jsou zasakovací průlehy, pomocí kterých se dá voda zachytit a rozvést do míst, kde je nejvíce potřeba. Prozradíme, jak to funguje a jak vytvořit svejl na zahradě.

Co jsou svejly?

Jako svejl (anglicky swale, česky průleh) se označuje příkop, jenž zachytává, shromažďuje a nechává pomalu vsáknout vodu, která by jinak z pozemku odtekla. Slouží tedy k zadržování vody v krajině, efektivně brání jejímu stékání po povrchu směrem do údolí a zajišťuje naopak její vsáknutí do půdy a podloží. Pomáhá tak vytvořit zásobu pro okolní vegetaci a sytí zdroje podzemní vody.  

Svejly se tedy dají zjednodušeně popsat jako mělké prohloubeniny, které dohromady tvoří systém určený pro zadržování a rozvádění vody v krajině. Mohou být vedené po vrstevnici, nebo mírně šikmo, a to v závislosti na jejich konkrétní funkci. Primárně jsou přitom určené pro větší svažité zahrady, ale lze je vybudovat také v rovinatém terénu.

Jak vypadá svejl?

Svejl se skládá ze dvou hlavních částí. První z nich je příkop, který je nutné vykopat takovým způsobem, aby se v něm voda rovnoměrně hromadila a vsakovala. Odebraná půda, kterou nashromáždíte ve svahu pod příkopem, pak vytvoří druhou část, kterou je násep (vyvýšenina). Ten je možné osít travou nebo třeba osázet trvalkami.

Důvodem, proč se svejly budují, rozhodně není tvorba vodní plochy. Pokud o to máte zájem, dejte přednost tůňce, jezírku nebo retenční nádrži. Svejl má naopak vodu na pozemku zachytit a efektivně vybrané místo zavodnit. Postupem času se pod ním navíc změní podmínky pro růst vegetace. Kromě suchomilných druhů tak na místě budete moci pěstovat také rostliny náročnější na vláhu nebo třeba stromy.

Hloubka a šířka svejlu

Rozměry jednotlivých příkopů vždy závisí na několika různých faktorech. Svou roli zde hraje například plocha vybraného pozemku, jeho sklon nebo délka svahu. Dále byste měli vzít v potaz, jaké je na zvoleném místě podloží, a je nutné počítat i s místním typem půdy a množstvím srážek.  Kromě toho nezapomeňte zohlednit výšku spodní vody a počet plánovaných svejlů.

Zatímco na malých zahradách bývají svejly spíše hlubší, ale krátké, na loukách a pastvinách se budují spíše mělké a dlouhé. Mohou být široké pouze několik desítek centimetrů, ale klidně i několik metrů. Jejich délka se pak odvíjí od povahy svahu a je závislá také na terénních omezeních. Při určování hloubky je navíc důležité znát vodní poměry, které na daném území panují v době, kdy prší.

Druhy svejlů

Svejly, které se někdy označují také jako vsakovací průlehy nebo zasakovací průlehy, nejsou unifikované. Mohou mít různou podobu a funkci. Existují například vodorovné svejly vedené po vrstevnici, jejichž úkolem je zadržování vody na pozemku. Tento typ brání rychlému odtékání vody do údolí a zajišťuje její vsáknutí do půdy, díky čemuž je možné zavodnit i suchá místa na strmých svazích.

Další variantou jsou pak šikmě vedené svejly, ve kterých se voda příliš nezadržuje. Lidé je budují z toho důvodu, aby rozváděly vodu po pozemku. Tímto způsobem se dají zúrodnit i sušší šikmé plochy a s pomocí daných svejlů je možné zároveň odvodnit místa, která jsou příliš vlhká. Po nějaké době se pod nimi navíc začnou tvořit rezervoáry vody, do nichž budou směřovat kořeny okolních rostlin.

Vzhledem k tomu, že svejly hojně využívají přirozené gravitace, je důležitý také sklon terénu. Voda teče z kopce dolů, takže se budují hlavně na svažitých pozemcích a šikmých plochách. V rovinatých místech je nutné pracovat s hloubkou jednotlivých svejlů a vytvořit postupné sešikmení, což může být velice náročné. Pro kumulaci vody na rovině se tedy používají spíše propojovací kanály nebo jezírka.

Praktický návod, jak na svejly

Trápí vás, že se na vašem pozemku nedrží voda ve svahu, ale všechna stéká směrem do údolí? V tom případě je dobrým řešením vytvořit svejly na zahradě, které vás tohoto problému účinně zbaví. Na menší ploše můžete průlehy vybudovat poměrně snadno svépomocí. Pokud ale máte rozlehlejší zahradu, budete nejspíš potřebovat pomoc odborníků, kteří vytvoří svejly přímo na míru.

Jakmile celý systém svejlů pečlivě navrhnete (na základě pozorování vodních poměrů na vaší zahradě během déletrvajících dešťů), můžete se pustit do jeho realizace. Zatímco malé svejly se při troše úsilí dají vykopat ručně, pro budování větších průlehů je lepší použít techniku (bagr). Ušetří vám to spoustu času a zbytečné námahy.

Mějte ovšem na paměti, že dokončovací práce se vždy musí dělat ručně. Pokud svejl plánujete v budoucnu sekat, upravte násep do šikma. Vyvýšeninu tedy budujte ze spodní strany a případně ji vyztužte také větvemi nebo dřevem. Jakmile svejly vytvoříte, mohou zůstat prázdné, ale také je můžete něčím vyplnit. Užší a hlubší průlehy se na dně například často vystýlají kamením či štěrkem.

Do příkopu se pak často přidává také vzdušně nastlaná organická hmota. Jde především o větvičky, hobliny, slámu nebo trávu, přičemž tento materiál bude nasávat vodu jako houba a udrží ji na místě po delší dobu. Postupně ovšem zetleje a promění se na humus, takže byste měli čas od času organický materiál doplnit.

Pokud vytvoříte mělký zatravněný svejl, nezapomeňte jeho stěny upravit takovým způsobem, aby bylo možné trávu pohodlně sekat. Jsou-li pak jednotlivé průlehy po zahradě rozvedené přímo z okapových rour, mohou efektivně zpracovat veškerý přepad. Svejly jsou dokonce schopné nahradit samozavlažovací systém, takže postupně dodávají vláhu rostlinám vysazeným pod nimi.

Co jsou svejly?

Svejl (swale, průleh) je příkop, který slouží k zadržování vody v krajině. Zachytává a shromažďuje vodu, která by z pozemku jinak odtekla směrem do údolí, a zajišťuje její vsáknutí do půdy a podloží. Díky tomu pomáhá vytvořit zásobu pro okolní vegetaci a sytí zdroje podzemní vody. Může být přitom vedený po vrstevnici, nebo šikmo a primárně se buduje ve svažitém terénu.

Jak vypadají svejly?

Jednou ze dvou hlavních částí svejlu je příkop, který se vykopává tak, aby se v něm rovnoměrně hromadila a vsakovala voda. Odebraná půda se pak hromadí ve svahu pod příkopem, čímž vznikne druhá část svejlu, která se označuje jako násep (vyvýšenina). Dá se osít travou nebo osázet trvalkami. Postupem času se navíc pod svejlem změní podmínky pro růst vegetace, takže zde kromě suchomilných druhů porostou i druhy náročnější na vláhu.

Jaké druhy svejlů existují?

Svejly nejsou unifikované a mohou mít různou šířku, délku i hloubku. Pokud jde o jejich konkrétní podobu, existují vodorovné svejly vedené po vrstevnici, jejichž úkolem je zadržovat vodu na pozemku a zabránit jejímu rychlému odtékání, ale i šikmě vedené svejly budované z toho důvodu, aby efektivně rozváděly vodu po zahradě. Tak je možné zúrodnit suchá místa a odvodnit plochy, které jsou příliš vlhké.

Jak vytvořit svejl na zahradě?

Svejly se na menší ploše dají vybudovat svépomocí, ale pokud je zahrada rozlehlejší, je na místě zavolat si na pomoc odborníka. Konkrétní podoba průlehů se navrhuje na základě pozorování vodních poměrů na zahradě při dlouhotrvajících deštích. Malé svejly je možné vykopat ručně, ale pro budování větších se hodí spíše bagr. Násepy se obvykle upravují došikma a dají se vyztužit dřevem. Do příkopu se také často vkládá vzdušně nastlaná organická hmota, která bude dobře nasávat vodu.